PÚ


Největší černá stavba Evropy
Majitelka pozemku pod továrnou Philips v Hranicích odolává výhrůžkám
Když v září minulého roku Miloš Zeman slavnostně zahajoval stavbu nové továrny Philips v Hranicích na Moravě, mluvilo se o investici desetiletí. A všichni hýřili optimismem: moderní fabrika prý vyřeší problém nezaměstnanosti a povzbudí další zahraniční firmy k příchodu do Česka. Technologický kolos od té doby povyrostl, ale stala se nemilá věc. Tamní radnice zapomněla holandské manažery informovat, že díky školácké chybě při výkupu pozemků buduje Philips na zelené louce za Hranicemi zřejmě největší černou stavbu v současné Evropě. Své selhání se starosta Hranic pokusil napravit opravdu svérázně: vyhrožováním a nátlakem na majitelku nevykoupené parcely, v čemž mu až z Prahy přijel pomáhat vysoký představitel policie.
Paní, já znám Zemana
Do prvního prosince minulého roku se podle smlouvy mělo město Hranice postarat o vykoupení zhruba stovky soukromých parcel pro Holandany. Radnice nabídla majitelům sto pět korun za metr čtvereční. „Zdálo se mi to málo a doslechla jsem se, že ostatní dostali víc, a tak jsem nasadila cenu o padesát korun vyšší," vysvětluje majitelka neprodaného pozemku Markéta Regecová (28) počátek konfliktu. Radnice jí tehdy na konci roku 1999 vzkázala, že se s ní o jiné ceně než původní bavit nebude.
„Dávali mi znát, že se s nějakou kadeřnicí nebudou zabývat, a když se mi nelíbí cena, prý se bez mých pozemků obejdou," popisuje Regecová jednání starostova úřadu. Vzhledem k tomu, že zmíněné pozemky protínají výrobní halu Philipsu, je ovšem nějaké „obejití se" vyloučeno. A vzpurnou kadeřnici mezitím kontaktovala pražská firma P-Invex, které paní Regecová své pozemky prodala.
Starosta Rudolf Novák (ČSSD) kvůli prodeji obvinil paní Regecovou z podvodu a podal na ni trestní oznámení. Pak radnice zpřístupnila přehled cen zaplacených za parcely pro Philips a ukázalo se, že některým majitelům město platilo za metr i dvě stě a více korun. Radnice odmítá zveřejnit, kdo a proč si vysloužil vyšší cenu. „Každý, kdo se mnou chtěl jednat, mohl zvednout telefon a zavolat mi," brání se starosta, jako by to logicky nemělo být spíš naopak: byl to jeho úřad, kdo měl obcházet nerozhodnuté a řešit jejich požadavky. Je ovšem fakt, že Rudolf Novák se paní Regecovou přesvědčovat pokoušel. „Vyhrožoval mi známostí se Zemanem, a začaly mi chodit výhružné dopisy," vzpomíná na obchodní jednání s radnicí majitelka parcely.
Náměstek se sází
Čtvrtého srpna, několik dní po výslechu na policii kvůli podezření z podvodu, přišla do kadeřnictví paní Regecové nečekaná návštěva. Neznámý muž se představil jako náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík: Přijel prý proto, že "v Praze se proslýchá, že je v Hranicích nějaký problém s pozemky". Čtyři hodiny se Jakubík snažil Regecovou přimět, aby odstoupila od smlouvy s P-Invexem. „Chtěl se se mnou vsadit o oktávku, že P-Invex zatají, že viděl předběžnou smlouvu s městem," vzpomíná majitelka pozemků. Tato předběžná smlouva hraje v případě důležitou roli - Regecová ji podepsala v červenci 1999. Smlouva však neobsahovala ujednání o ceně, a proto ji majitelka nepovažovala za závaznou, nýbrž jen za návrh, který se později upřesní. Paní Regecová Jakubíkův nátlak vydržela, vzdali to ale v P-Invexu a od smlouvy odstoupili: „Klima plné pomluv, podezření a výslechů na policii nás naprosto znechutilo," vysvětluje tento krok zástupce firmy Vittori Solinas.
O podivné zainteresování policejního náměstka se v říjnu začala zajímat senátorka Jitka Sétlová (ODA): „Celá věc je podle mě standardní transakce, zarazilo mě ale, proč se do věci vložil vysoký policejní představitel." S žádostí o vysvětlení se Seitlová obrátila na ministerstvo vnitra, zatím však marně čeká na odpověd. Náměstek Jakubík se ke své cestě nechce vyjadřóvat. ,;Právě pracuji na odpovědi pro senátorku Seitlovou, a nebylo by dobré, kdyby se důvody mého jednání objevily dříve v novinách," říká. Seitlová si na vlastní kůži vyzkoušela i vstřícnost radnice v Hranicích. Chtěla vědět, za kolik se pozemky pro Philips vykupovaly. Radnice jí vzkázala, že není-li občanem Hranic, nic jí do jejich záležitostí není: Senátorka tedy využila zákon o svobodném přístupu k informacím, ovšem se stejným výsledkem. Teprve po odvolání se Seitlová dozvěděla, že město vyplácelo i cenu 300 korun za metr.
Modré z nebe
„Paní Regecová město Hranice vydírá," říká starosta Novák, do jehož kanceláře již dorazil výkřik nejmodernějších technologií Philips. Naproti dveřím stojí obrovská širokoúhlá televize s DVD přehrávačem ve stříbrném provedení. „Nabídli jsme jí modré z nebe, ale ona nechtěla," tvrdí rozhodně Novák. Má na mysli nabídku města po návštěvě náměstka Jakubíka, kdy radnice výměnou za plnou moc k pozemkům nabízela , Regecové dva miliony Supermoderní fabrika je už téměř hotová a po pozemcích patřících paní Regecové jezdí bagry. Jak je to možné? „Paní Regecová nám dala plnou moc s parcelou nakládat," vrací se Novák opět k předběžné smlouvě. Právní zástupce majitelky Petr Kšáda ovšem tuto smlouvu považuje za neplatnou kvůli chybějící ceně. Spor mezi městem a paní Regecovou dnes již probíhá jen na úrovni právních zástupců. Krajský soud v Přerově, který by měl rozhodnout o platnosti sporné smlouvy, zasedá 8. ledna. Kšáda pro svou klientku dnes požaduje za parcely a odškodnění zhruba 25 milionů koruna. Kdyby starosta přistoupil na původní požadavek majitelky, dělala by cena necelé dva miliony korun.
JAN KOVALÍK

Respekt 12, 2001, č. 1, 2.-7. ledna, s. 5


Policejní šéf ovlivňoval spor o pozemek
H r a n i c e, P r a h a - Druhý muž české policie Václav Jakubík se před časem snažil ovlivnit spor mezi majitelkou hektarového pozemku pod továrnou koncernu Philips v Hranicích na Přerovsku a městem Hranice ve prospěch města. Náměstek policejního prezidenta Jakubík nevybíravě tlačil na majitelku Markétu Regecovou, která se dosud s radnicí nedohodla na prodeji své parcely. To ohrožuje spuštění závodu na televizní obrazovky, který hodlá zaměstnat přes tři tisíce lidí. Podle právních expertů je nepřijatelné, aby tak vysoký důstojník policie zasahoval z titulu své funkce do sporů na druhém konci země ve prospěch jedné strany. "Podle zákona o policii nebyl žádný důvod, aby tam náměstek jezdil," řekl ke kauze, na niž upozornil týdeník Respekt, například advokát Václav Vlk z Prahy, který se specializuje na trestné činy policistů. Jakubík se loni v létě na radnici v Hranicích zúčastnil jednání s Markétou Regecovou o výkupu jejího pozemku. Hranický starosta Václav Novák (ČSSD) tvrdí, že Jakubík se jen přijel informovat na trestní oznámení, jež radnice v případu podala. "Byl si věci prověřit. Řekněme, že to byl jakýsi dohled nad podanými trestními oznámeními. O ničem víc jsme nehovořili," prohlásil starosta. V zápise z jednání je však Jakubík uveden spolu s dalším policistou z Přerova a starostou Hranic jako jedna strana sporu. Ze zápisu, který Jakubík podepsal, vyplývá, že na schůzce se radnice snažila s majitelkou dohodnout hlavně technické detaily odkupu jejího pozemku. V dvoustránkovém dokumentu je o trestním oznámení radnice pouze jediná věta. Hned poté policejní náměstek zajel za Regecovou přímo do jejího kadeřnictví v Drahotuších. "Snažil se mě přes tři hodiny přesvědčovat, ať odstoupím od smlouvy o prodeji svého pozemku firmě P-Imex a podepíšu plnou moc městu," řekla Regecová. Její advokát Petr Kšáda dokonce mluví o nepřípustném nátlaku. "Když jsem se dozvěděl, že Jakubík naléhal na mou klientku, aby podepsala plnou moc městu, zavolal jsem mu. Ptal jsem se, co mělo znamenat, když jí říkal, pokud plnou moc nepodepíše, že může být stíhána pro podvod a dostane osm let. To mi popřel a položil telefon," řekl Kšáda. Jakubík se ke své cestě do Hranic odmítl vyjádřit. Jeho sekretariát uvedl, že náměstek nyní píše odpověď senátorce za Přerovsko Jitce Seitlové (ODA), která celý případ zveřejnila. "Nebylo by vhodné, aby to předtím bylo v novinách," řekl - stejně jako týdeníku Respekt - Jakubík. Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) nevidí na jednání druhého muže policie nic špatného. "Nemám informace, které by mě znepokojovaly," řekl stroze. Regecová přitom tvrdí, že náměstka poslal sám ministr. "Jakubík mi přímo nevyhrožoval, ale řekl, že ho posílá ministr, aby zjistil, co se tady děje," uvedla Regecová. K tomu se ministr Gross nevyjádřil. Jakubíkův nátlak však nebyl jediný, kterému musela majitelka pozemku ze strany státu čelit. Před časem se za město postavil i vicepremiér Vladimír Špidla (ČSSD). "Philips je zásadní věc veřejného zájmu. Domnívám se, že je třeba využít naprosto všech právních a legálních prostředků až do nejzazších možností, aby stavba stála," prohlásil Špidla v Přerově. Také hranická radnice neměla daleko od výhrůžek poté, co se s Regecovou nedohodla. "Starosta mě upozornil, že má dlouhé prsty a že za ním stojí vláda a stát, zatímco já jsem jen obyčejná kadeřnice," řekla Regecová. Starosta Hranic Novák to popřel. (LENKA PETRÁŠOVÁ, MICHAL ŠVERDÍK) (Mladá fronta DNES, Z domova, 06. 01. 2001, s. 6)

Nátlak policejního náměstka nechává ministerstvo klidné
H r a n i c e - Počínání náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka, který v Hranicích na Přerovsku nevybíravě tlačil na majitelku hektarového pozemku pod továrnou koncernu Philips, nechává ministerstvo vnitra a policii klidné. Inspekce případ neprověřuje a ani policejní prezident nenařídil prošetření kauzy. Druhý muž policie Jakubík přijel před časem do Hranic, kde se spolu s dalším policistou z Přerova zúčastnil na straně města jednání s majitelkou parcely Markétou Regecovou. Poté zajel přímo do jejího kadeřnictví a podle Regecové ji tři hodiny přesvědčoval, ať podepíše plnou moc městu. Regecová se totiž s radnicí nedohodla na ceně svého pozemku a zatím ho neprodala. Jakubík se k případu odmítl vyjádřit. "Náměstek Jakubík mi sdělil, že tam byl proto, aby osobně získal přehled, jak se vyvíjí šetření trestního oznámení, které ve věci podala radnice. Nevím o tom, že by policejní prezident dal podnět k prošetření," řekla mluvčí policie Ivana Zelenáková. Ani inspekce zatím nic nedělá. "Tuto věc neprověřujeme. Nikdo se na nás neobrátil. Až podnět přijde, prošetříme ho," uvedl šéf inspekce Mikuláš Tomin. Nezávislí právníci se však domnívají, že postup náměstka je podezřelý a měl by se vyšetřit. "Myslím, že tam je konkrétní a oprávněné podezření, že mohl spáchat trestný čin vydírání, protože majitelku pozemku k něčemu přemlouval," míní pražský advokát Václav Vlk, jenž se zabývá trestnou činností policie. Také senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová je pobouřena a požádala vnitro o vysvětlení, co Jakubík v Hranicích dělal. Odpověď dosud nepřišla. U rozhovoru Jakubíka s Regecovou byli podle jejího advokáta Petra Kšády i přítel Regecové a její otec. "Když jsem byla u výslechu, neuvedla jsem, že mě Jakubík navštívil. Pak za mnou přišel policista a říkal, doplňte nám to, chceme to vyšetřit, máme toho na něj víc. Nechtěla jsem. Ne že bych ho kryla, ale je to vysoce postavený člověk a já se ho bojím," vysvětlila Regecová. Seitlová je ovšem rozhodnuta otevřít celý případ v parlamentu. " Požádám senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, aby celou věc, třeba i na tajném jednání, prošetřil. A to nejen ve vztahu k Jakubíkovi, ale i ke kontrarozvědce," řekla Seitlová. Regecovou totiž šetřila BIS. Není však jasné, komu měly získané informace sloužit, neboť oficiální místa odmítla o roli tajné služby cokoliv sdělit. Starosta Hranic Rudolf Novák označil postoj Regecové za vydírání města a řekl, že se radnice pokusí zpochybnit její vlastnictví pozemku. "Vše jsem prověřoval a mám za to, že klientka je řádným vlastníkem. Od začátku říká, že se chce dohodnout, a to platí. Nikdy se nebránila prodeji pozemků městu," řekl advokát Kšáda. (LENKA PETRÁŠOVÁ, MICHAL ŠVERDÍK) (Mladá fronta DNES, Z domova, 10. 01. 2001, s. 4)
Krůček od policejního státu?
Několik týdnů se v této zemi skloňují slova demokracie, svoboda, nezávislost. Polemizuje se o vyšším principu mravním, o duchu zákonů, o vměšování politiků, o aroganci. Organizují se demonstrace na obranu před novou normalizací, za zachování demokracie. Mediální statistikové nám brzy řeknou, že kauza Česká televize zabrala většinu zpravodajského a publicistického prostoru v novinách, rozhlasech i všech televizích. Až ochladnou hlavy, za nějaký ten rok, uspořádá pár historiků, politologů a sociologů konferenci, na které zazní analytické, suchopárné, ale věcné rozbory. Úmyslně se vzdávám odhadu, jaké budou její závěry. Ať totiž budou jakékoliv, skutečně pozorný analytik těchto dní bude muset konstatovat zhruba toto: "Celá společnost se nechala unášet emocemi, které dosahovaly takových rozměrů, že nikdo nevnímal událost, která skutečným a naprosto nezpochybnitelným útokem na samu podstatu svobodné společnosti jednoznačně byla. V těchto dnech se totiž objevily zprávy, že jeden z tehdejších ministrů dal sledovat tajnou službou (tzv. BIS) občana, který se dostal do sporu s vládou. Odmítl prodat pozemek, který vláda přislíbila jedné zahraniční firmě. Na toto podezření tehdy v podstatě nikdo, politici, média ani příslušné orgány státní správy, nereagoval." Tolik budoucí historik. Skutečností je, že nedávno zveřejnila MF DNES obsáhlejší zprávu, která rekapitulovala vývoj sporu mezi majitelkou pozemku v Hranicích na Moravě Regecovou a orgány státu a samosprávy, které usilují získat tento pozemek pro stavbu továrny firmy Philips. Jednou z mnoha informací, které zde jsou uvedeny, je i poznámka, že ministr Špidla nechal Regecovou s největší pravděpodobností sledovat BIS. Špidla to odmítl komentovat, a protože došlo k vyzrazení akce, celá operace zřejmě končí. Pisatel článku to konstatuje klidně, nevzrušeně, jako by se jednalo o běžnou, v parlamentní demokracii standardní praxi. Představa, že když se znelíbím nějakému starostovi, ministrovi nebo celé vládě, tak oni na mne nasadí kontrarozvědku, je všechno, jen ne standardní postup. Rádi se ve svých soudech oháníme tzv. "vyspělými demokraciemi". Beru to vždy velmi s rezervou, ale že za něco takového jinde odstupují ne ministři, ale celé vlády, je fakt. Ještě nepochopitelnější je lhostejnost, kterou popisuje náš imaginární historik - nikoho toto vyřčené podezření nezajímá. Prořekl se, podle novin, starosta Hranic. Špidla jako koordinátor tajných služeb odmítl věc komentovat a mluvčí vlády nic nevyvrátil ani nepotvrdil. To je víc než dostatečné, aby všichni zbystřili a žádali jasné vysvětlení. Politici, novináři, příslušné státní orgány. Je snad Regecová důvodně podezřelá z tak závažného trestného činu, že je dovoleno použít tohoto krajního mocenského prostředku? Nebo jde pouze o obchodní spor, jak se alespoň z dosavadních informací zdá, a sociální demokraté v zuřivé touze dotáhnout alespoň něco do úspěšného konce neváhají nasadit jakékoliv prostředky? Nevíme. Ale možnost, že by vláda mohla beztrestně, kdy se jí namane, nechat kohokoliv sledovat, je absolutně nepřípustná. To je přece základní stavební kámen každého totalitního režimu, ne demokracie. Proto je nutné toto podezření vyšetřit a vyjasnit všechny pochybnosti. Možná se totiž stal nejtěžší zločin, kterého se v demokracii může moc dopustit. Mlčení, které tyto indicie provází, je varující. Náš historik to přičítá na vrub právě vrcholící kampani kolem České televize. Může to však také být naší čtyřiceti lety vypěstovanou necitlivostí k metodám policejního státu. Že nás mohou kdykoliv sledovat, na to jsme si zvykli, dokonce se na to dělaly i vtipy. Podobné podezření tady totiž není poprvé. Za Tošovského vlády, kdy vrcholil spor, zda má být zbourán vepřín v Letech a na jeho místě postaven památník Romů, kteří zde byli za války umučeni, nechal údajně tehdejší ministr Mlynář odbojné vlastníky vepřína, kteří nechtěli prodat, sledovat také. I tehdy to bylo jen takových pár zpráviček. A nic. (Martin Říman - Autor, člen ODS, je bývalým ministrem dopravy a spojů / riman@applet.cz) (Mladá fronta DNES, 24.01.2001, Názory, s. 8)

Krůček od policejního státu?
Karel Čapek názorně popsal v jednom ze svých fejetonů, jak se vytvářejí tzv. "novinářské figury". Jednou z nejobvyklejších je figura následující: Něco se předloží čtenáři jako holý fakt, vem čert, zda je to pravda, nebo ne. Pak se to podstrčí příslušnému politikovi a vede se prudká, zuřivá, dokonce místy přesvědčivá argumentace, z níž vyplyne, že příslušný politik je zloduch, škůdce všehomíra a individuum hyzdící tuto planetu. Přesně tuto figuru použil pan Martin Říman ve svém středečním článku v MF DNES. Zopakujme si jím předkládaná "fakta": - Ministr nechal paní Regecovou (majitelku to pozemku, který má být součástí nově budovaného závodu fy Philips4 v Hranicích) sledovat BIS, a protože vše bylo prozrazeno, akce skončila. - Politici, novináři a příslušné státní orgány nezbystřili pozornost. -Toto všeobecné mlčení je varující. -Pozornost veřejnosti byla odlákána (!) událostmi kolem České televize. Závěr: Slepá veřejnost, slepí novináři, zlý ministr, který před mlčící veřejností padoušsky pronásleduje ubohou ženu. Jak hrozné. Fakt, že jde o "novinářskou figuru", bývá obvykle prozrazen samým jejím tvůrcem, který jako jediný ze všech zázračně prozře, aby ostatním ukázal evidentní "pravdu" - právě tak, jak toto "prozření" předvedl pan Říman. Jenže stačí podle návodu pana Čapka seřadit "fakta" tak, jak jsem to právě udělal, a naivita argumentace pana exministra dopravy a spojů vynikne zcela zřetelně. Ostatně členové ODS odjakživa měli problémy s termínem "veřejnost". Je to podle jejich představ i chování jen pouhé nesvéprávné uskupení, které je nutné neustále o něčem poučovat, neboť je samo o sobě vlastního názoru neschopné a snadno se nechá zaslepit a ohlupovat. Veřejnosti samozřejmě nic neuniklo ani uniknout nemohlo. Jenom poznala nesmyslnost obvinění, což se vztahuje i na "mlčící" novináře, kteří prostě nenalétli na zjevnou "kachnu". Pravda je prostá a nezajímavá: Nic z toho, co bylo uveřejněno v médiích o pronásledování paní Regecové tajnou službou a jejím koordinátorem, není pravda. Jenže o tom by nemohl pan Říman napsat burcující článek. (Vladimír Špidla - Autor, místopředseda vlády a ČSSD, je koordinátorem tajných služeb) (Mladá fronta DNES, 27.01.2001, Názory, s. 8)