MfDnes, 2. června 2001, Střední Morava, s. 1
Prohra jednoho neurvalce
Před sedmi měsíci hranický starosta Novák neochotně přiznal, že pro příchod formy Philips do Hranic není vše připraveno tak ideálně, jak do té doby pyšně líčil. Jedním dechem však dodal, kdo za to může. Ne on, ne radnice, která včas nevykoupila klíčový pozemek v průmyslové zóně. Ve světle televizních kamer neváhal starosta majitelku posledního nevykoupeného pozemku Markétu Regecovou neurvale nazvat hloupou holkou, která smrdí korunou.
Ženu, která se provinila pouze tím, že snažila se co nejlépe zhodnotit svůj majetek, častoval od té doby Novák nevybíravými výrazy ještě mnohokrát. Připomeňme, že za vydatné podpory premiéra Zemana, vicepremiéra Špidly a nemalé části tuzemské populace, jež spílala díky Novákově mediální suverenitě „hamižnici“ nejhoršími jmény. Špidla dokonce vyhrožoval vyvlastněním pozemku a na nepoddajnou kadeřnici přijel si došlápnouti náměstek policejního prezidenta. A výsledek?
Stále více indicií nyní nasvědčuje tomu, že Novákovi jeho grobiánství a vlivní přátelé nebudou nic platní a že ze zdánlivě vyhrané bitvy odejde jako zpráskaný pes. Kadeřnice Regecová za svůj pozemek podle všeho získá několikanásobek původně požadované částky a starosta si z tahanic odnese zaslouženou ostudu. Soudný člověk v této chvíli stáhl by se do pozadí a čekal, kolik bude muset město (respektive v konečném důsledku opět daňový poplatník) za chyby, které způsobil, nakonec zaplatit.
Ne tak Novák, poražený sice, ale vnitřně už navždy vítěz.
PETR ORSÁG
petr.orsag@mfdnes.cz
MfDnes, 8. června 2001, Střední Morava, s. 3
STAROSTA NOVÁK SE "PROSLAVIL" UŽ PŘED REGECOVOU
Rád jsem si přečetl sloupek pana Orsága Prohra jednoho neurvalce, ve kterém se zamýšlí nad úlohou hranického starosty Nováka v „kauze Regecová“. Chci jen připomenout, že ještě než se Novák proslavil na celostátní úrovni, bylo kolem něho několikrát rušno v Hranicích. Zatímco pokus o podvod se mu prokázat nepodařilo (jím předložený výpis z pozemkových knih, na základě kterého získala jeho „domovská“ Střední lesnická škola do vlastnictví dům, byl neúplný a zkreslující), po nástupu do funkce starosty (1998) začal uplatňovat vpravdě totalitní praktiky - zaměstnanci Města, kteří vyjádřili odlišný názor na činnost radnice byli propuštěni nebo jim propuštěním bylo vyhrožováno, v říjnu 1999 osobně zakázal vylepování plakátů, kritizujících chování radnice - toto omezování svobody slova nakonec vedlo nejsilnější politickou stranu v Hranicích (US) k odchodu ze zastupitelstva. Jejich pokus vyvolat předčasné volby se ale nezdařil, jen to ještě posílilo starostovu pestrobarevnou koalici (ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ČSNS a ODS), jejíž členové jsou spojeni mnoha ekonomickými vazbami a díky městským zakázkám ze svého „zastupitelování“ významně profitují. Ekonomický zájem v Hranicích (a zřejmě nejen tam) zdaleka přesahuje zájmy politické i etické, proto se pravděpodobně rezignace starosty nedočkáme, přestože tento člověk několikrát veřejně lhal a urážel. Každé město má takového starosti, jakého si zvolí...
Jiří J. K. Nebeský
Příjemný úder, http://hranice.tripod.com
MfDnes, 2. června 2001, s. 15
Regecová: selhal starosta
P r a h a - Pomalu končící příběh kadeřnice Markéty Regecové, která se postavila proti nátlaku radnice v Hranicích na Moravě a odmítla prodat pozemek za nadiktovanou cenu, je poučný z jednoho důvodu. Ukazuje, že jeden člověk může vyhrát souboj s arogantními úředníky podporovanými státem. Spor měl následující scénář: Regecová podepsala s městem předkupní smlouvu na prodej více než hektarového pozemku, který radnice potřebovala, aby mohla nabídnout nizozemské firmě Philips rozvojovou plochu pro stavbu továrny na výrobu televizních obrazovek. Dokument přitom obsahoval pasáž, podle které se cena za pozemek určí až později. To se skutečně stalo. Město Regecové nabídlo za jeden metr čtvereční půdy 105 korun, tedy stejně jako většině ostatních majitelů. Ale našli se i vyvolení, kteří dostali trojnásobek. A to Regecovou podle jejích vlastních slov naštvalo. Když jí radnice odmítla zaplatit 150 korun za metr čtvereční, tak si postavila hlavu a cenu zvýšila na desetinásobek. Začal nekonečný kolotoč jednání, do něhož se svými nátlakovými prohlášeními a slovními výpady mísili politici včetně premiéra Miloše Zemana, úředníci, a dokonce i náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík, kteří všichni Regecovou přesvědčovali, ať nejde hlavou proti zdi. Případ totiž přerůstal ve skandál: neboť Philips měl řádné stavební povolení a továrna je nyní před dokončením. Jeden pozemek však stále nevlastní. Dodnes. I když nyní je díky nizozemskému Philipsu, který má zájem pozemek od Regecové koupit namísto radnice, dohoda téměř jistá. Oponenti Regecovou líčí jako hamižnou ženu, která se neštítí chtít mnohem více peněz, než by jí správně mělo náležet. Tím, kdo způsobil, že Regecová dostane několikanásobně víc než ostatní majitelé pozemků, je v prvé řadě starosta Hranic Rudolf Novák a jeho nejbližší spolupracovníci. Jen díky tomu, že nejednali se všemi vlastníky stejně, se celý spor tak vyhrotil. Precedentní případ je pro obce velkým ponaučením. Stěží si nyní některý starosta dovolí licitovat o cenách s majiteli pozemků. Na druhou stranu se příprava některých investičních zón může zpomalit. Teprve v tomto bodě však může začít debata o tom, zda je možné nuceně vykupovat za jednotnou cenu pozemky pro průmyslové zóny ve veřejném zájmu. Případ kadeřnice Regecové byl ovšem o něčem jiném.
MAREK PRAŽÁK
Lidové noviny 2.6.2001, Názory
PŘÍMÝ ÚDER
Starosta Hranic na Moravě Rudolf Novák se probral ze zimního spánku...
...a ukázal novinářům tři a půl měsíce starý článek z Wall Street Journal Europe. Chtěl tak podpořit svůj fantazijní příběh o tom, Kterak boj Markéty Regecové o spravedlivou cenu za prodej její půdy dobré jméno České republiky poškozuje".
Nelenil jsem, rozběhl počítač, otevřel internetový server wsj.com, vyhledal zmiňovaný článek a četl a četl. Autor Rick Jervis tu velmi věcně, bez výrazných hodnotících soudů popisuje podstatu sporu o malý kus půdy, na němž nizozemský Philips staví část své obří továrny na televizní obrazovky. Ani slovo o ostudě, ani slovo o poškození dobrého jména České republiky. Proč tedy pan starosta o článku vůbec mluvil? Rudolf Novák zřejmě trpí utkvělou představou, že jakákoliv zmínka o České republice v zahraničních novinách je negativní zpráva. Podle něj by bylo zřejmě nejlepší, kdyby se o Česku v cizím tisku nepsalo vůbec. A když už, pak jen v líbivých růžových barvách (Česká republika je krásná postkomunistická země v srdci Evropy, plná nádherných památek a hodných a pracovitých lidí), a nikoli v problematické pestrobarevnosti, v níž probíhá vykupování pozemků pro Philips. Duch Potěmkina jako by v případě Rudolfa Nováka nabýval nové životní síly. Argumentace hranického starosty má ale daleko hrůznější rovinu. Vyplývá z ní totiž, že člověk, který přistihne úředníky na švestkách" v tomto případě Markéta Regecová Hranické, kteří určovali ceny za pozemky vedeni vlastní libovůlí začne se ptát a brání svá práva, může být považován za morálně pokleslou osobu. A nejen to: podle starosty Nováka je to dokonce škůdce ničící dobré jméno obce! S výroky starosty Hranic na Moravě se tak do České republiky vrací totalitní myšlení, které občana považuje jen za bezcennou, nemyslící součástku v zaběhnutém státním mechanismu. Když se tento anonymní dílek přihlásí o své jméno, vzepře se vnucené roli mlčící věci, nenechá se ohlupovat a projeví svůj samostatný rozum, vytvoří z něj úředník-dohlížitel veřejného nepřítele, objekt, jenž si nezaslouží než opovržení většiny. Pokud něco České republice opravdu škodí, pak je to plíživé šíření podobného pojetí světa, jaké ve svých vystoupeních předvádí starosta Hranic na Moravě. Rudolf Novák není naneštěstí výjimkou. Vážnou chorobou ne- dotknutelného, neomylného a všemocného správce věcí veřejných" trpí u nás kde kdo. Ministry počínaje, úředníky na obecních úřadech konče. Jedno mají tito nadlidé" společné: jsou-li usvědčeni z nesrovnalostí, brání se útokem. Dnes se jejich terčem stala Markéta Regecová. Zítra jím může být každý z nás.
Petr Fischer komentátor LN