Byt pro bratra šéfa bytové komise?
(HRANICE) "Jestli se chcete zajímat, co
děje v Hranicích "pod stolem", můžu vám dát tip", napsala
Hana Horynová úvodem e-mailu, v němž pak vylíčila, jak vracela městu Hranice
obecní byt.
"Přestože jsem se s
městem spojila už v polovině prosince, řekli mi, že o pořadí rozhodne bytová
komise až 31. ledna 2002", podivila se paní Horynová
při schůzce, kterou jsme si dali v Praze a dodala, že "v tlačenici
rozvedených s dítětem vyhrál svobodný mladík David Hercik", kterému
byt na Struhlovsku č.1536 předala 2. února tohoto roku.
Spíš než prodleva mezi
možným uvolněním bytu a zasedáním bytové komise mě zaujala informace o tom, kdo
byt získal - David Hercik je totiž bratrem Marcela Hercika, zastupitele za ČSSD
a zároveň předsedy bytové komise (!). Nejprve jsem kontaktoval Davida Hercika
(24 let) a ten mi řekl, že jeho bratr Marcel si v roce 1996 zažádal o přidělení
obecního bytu, když o dva roky později získal družstevní byt, byla žádost
převedena na Davida. A ten v roce 2001 konečně vstoupil na "jmenný seznam
uchazečů o byt". "Řada na mě přišla už někdy v září či říjnu, ale
tehdy dostal ze sociálních důvodů přednost někdo jiný. Kdyby mě Marcel chtěl
nějak zvýhodnit, tak jedině tak, že bych byt získal už tehdy," řekl
David.
Je možné převést žádost?
V líčení vás možná
překvapilo, že je možné převést žádost na někoho z příbuzenstva. "Ano,
je to možné. Vycházíme z toho, že obecní byty lze převádět na nejbližší
příbuzné a umožňujeme to i u žádostí," řekla mi k tomu Simona Sabová z
odboru správy majetku MěÚ. Telefonicky jsem zjistil, že v Přerově ani v Lipníku
něco takového možné není, v Přerově je to dáno přímo směrnicí Rady města, která
říká, že "žádost je nepřevoditelná".
Žádost se po zhruba čtyř či
pěti letech dostane na "jmenný seznam", doplněný o nejnaléhavější
sociální případy (o jejich dodatečném zařazení rozhoduje Rada města), o
přidělení bytu pak rozhoduje bytová komise, která je vázána "jmenným
seznamem", ale nikoli umístěním žadatele na něm - "kdyby se
přiděloval byt automaticky podle pořadníku, tak by třeba tříčlenná rodina
dostala garsonku. Je třeba posuzovat žádost z několika hledisek, ne jen podle
umístění v pořadníku," říká k tomu S. Sabová.
Jak to tedy bylo?
31. ledna tedy rozhodovala
bytová komise ve složení: Marcel Hercik (předseda), Karel Rabinský, Pavel
Vývoda, Zdislava Slezáková, Josef Bednařík (nepřítomni byli Josef Oplatek a
Tomáš Freiberger) a podle sdělení paní Sabové všichni s přidělením bytu panu
Davidu Hercikovi souhlasili.
Při procházení
"jmenného seznamu" jsem narazil na několik případů, kdy žadatel
požadoval byt stejné velikosti (1+1) a žádost měl podánu i o dva roky dříve než
pan Hercík. U několika jmen mi S. Sabová vysvětlila, že žadatel je momentálně v
situaci, která udělení bytu po paní Horynové neumožňuje: nemá dostatek
prostředků na kauci (tj. 6 měsíčních záloh nájemného), zakládá rodinu, takže
byt 1+1 by nebyl vyhovující atd. U několika případů ovšem S. Sabová žádný
takový důvod neuvedla: "v těchto případech nevím, ale za tu dobu, co tu
pracuji, se byty přidělovaly vždycky férově, nikdo si nikdy nestěžoval."
Já na to: "ale když srovnám dostupné údaje, tak je mi divné, že někdo
se žádostí z roku 1996 dostane přednost před někým, kdo si zažádal už v roce
1994. A Vy mi říkáte: "já nevím proč komise takhle rozhodla" a přitom
toho o jednotlivých případech víte nejvíc."
Zajímavý je navíc údaj o
rozměrech bytu: pro bytovou komisi se jednalo o byt 1+1, paní Horynová uvádí,
že její bývalý byt je 2+kk s celkovou rozlohou 48 m2 (obytná plocha 33 m2) a
dodává: "je to krásný byt, ve stejných bytech v tomhle domě bydlí
běžně tři lidé.“
Co na to říkáte?
Předchozí text jsem zaslal
několika zúčastněným osobám s prosbou o komentář.
David Hercik: „Byt je
ale opravdu veden jako 1+1, nikoli 2+kk.“
Karel Rabinský: „Na
schůze bytové komise chodím poctivě, ale tentokrát jsem přišel o něco později,
takže jsem u projednávání tohoto případu nebyl. Kdybych tam byl, určitě bych se
o to podrobně zajímal, protože takové to „jánabráchu“ mi u zastupitelů hodně
vadí. Na druhou stranu ale můžu říct, že členové bytové komise opravdu nemají
zájem někoho protežovat.“
Pavel Vývoda: „Hercik
byl uveden na jmenném seznamu a v dané situaci komise uznala, že by byt
mohl dostat. Nebyl tím zvýhodněn vůči ostatním, aspoň já jsem o tom přesvědčen.
Osobně také nic nevím o „tlačenici rozvedených s dítětem“? Je jasné, že
pozornost vyvolá už jen to, že byt dostal bratr předsedy bytové komise, ale
zase to nemůžeme udělat tak, že David Hercik byt nedostane jenom proto, že jeho
bratr v té funkci je. Jiná věc je ta možnost přepisovat žádosti na
příbuzné, to se mi nelíbí.“
Marcel Hercik: „Já jsem
se hlasování zdržel, stejně jako když se v zastupitelstvu rozhodovalo o
prodejích garážových pozemků a já se o jeden ucházel. V případě udělení
bytu Davidovi jsem připravený nést „politickou odpovědnost“, vím ale, že jsem
bratra nijak nezvýhodnil.“
Co říct závěrem?
Jak
čtete, výsledek článku není vůbec jednoznačný. A ani být nemůže, to bych musel
sám posuzovat konkrétní žádosti, a nakonec vždycky bude stát názor proti názoru.
Bylo by snadné křičet „zastupitel zneužil svou funkci“, ale jistý si tím
nejsem. A víc s tím udělat nemůžu.
Jiří
J. K. Nebeský (Příjemný úder)