HRANIČTÍ ZASTUPITELÉ OBČANY NEPOTŘEBUJÍ
Jak se zdá, současným členům zastupitelstva města Hranic jsou občané něčím, co je na obtíž.
Totéž si zřejmě myslí o zákonech České republiky, na jejichž dodržování skládali slib. Posuďte sami.
Dnem 12. listopadu tohoto roku nabyl účinnosti nový zákon o obcích (obecní zřízení). Ten přinesl zásadní průlom v právech občanů ve vztahu k zastupitelstvům obcí. Doposud totiž lidé, kteří přihlíželi jednání zastupitelů, museli jen mlčky naslouchat. I když zasedání zastupitelstev byla veřejná, zákon neumožňoval občanům obce na nich vystoupit a vyjádřit se k projednávaným bodům. Jedinou výjimku představovalo projednávání návrhu rozpočtu. Podle nového zákona o obcích má občan, který dosáhl věku 18 let a je obci hlášen k trvalému pobytu, právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva. Zdá se, že hraničtí zastupitelé tento zákonem stanovený prostor pro svobodnou diskusi buď chtějí co nejvíce omezit a nebo o mínění občanů a svých voličů nestojí. Na posledním zasedání zastupitelstva si totiž odhlasovali nový jednací řád, ve kterém s novým postavením občana naložili takto:
"Zakotvili jsme do jednacího řádu, že každý, kdo bude chtít vystoupit, se musí předem písemně přihlásit předsedajícímu a ten rozhodne, zda mu udělí slovo nebo jej požádá, aby své stanovisko sdělil písemně.", uvedl místostarosta Hranic Josef Ježík pro MF Dnes. Tato šikana občanů ze strany svého zastupitelstva při aplikaci uvedeného zákona se zřejmě dokázala prosadit pouze v Hranicích. V jiných městech, a to i v daleko větších než jsou Hranice, žádná omezující pravidla nepřijali, nanejvýš limitovali délku vystoupení jednoho řečníka k projednávanému bodu.
Domníváme se, že přijatý Jednací řád Zastupitelstva města Hranic je v rozporu se zákonem o obcích. Není přece možné, aby předsedající (většinou starosta) rozhodoval o tom, kdo z občanů dostane slovo a kdo ne. A požadavek na předkládání písemných stanovisek je přímo absurdní. Občan totiž pak nemá možnost zareagovat na rozpravu, která je k projednávaným bodům vedena a zastupitelé zase nemohou před hlasováním přihlédnout ke stanovisku občanů. Nebo snad zastupitelé předpokládají, že občan je schopen sledovat jejich rozpravu a současně s tím sepisovat písemné vyjádření ? Dopadne to tak, že občan bude nucen své stanovisko zpracovávat dodatečně, buď po uzavření projednávaného bodu, nebo dokonce až po ukončení zasedání zastupitelstva. Svým stanoviskem už však stejně nic neovlivní.
Zákonodárce dal zastupitelům nástroj, jak zjistit názory občanů k věcem, o nichž se na zasedání zastupitelstev rozhoduje. V Hranicích však o tuto možnost členové zastupitelstva nestojí.
S podobným omezováním práv občanů města Hranic se nehodláme smířit. Podáváme podnět přednostovi Okresního úřadu Přerov, aby v souladu s příslušným ustanovením zákona o obcích pozastavil platnost usnesení, kterým Zastupitelstvo města Hranic přijalo jednací řád, který je v rozporu se zákonem.
Hranický týden 6, 2000, č. 46, 18. listopadu, s. 3
Hranický týden 7, 2001, č. 1, s. 3
Hranický týden 7, 2001, č. 2, 12. ledna, s. 3
Jako reakci na dopis přednosty OkÚ M. Přikryla,
zveřejněný v HT č. 1/2001, poskytl starosta R. Novák redakci Hranického Týdne dopis, který na téma schválený jednací řád hranicckého městského zastupitelstva odeslal přednostovi OkÚ.
Obdržel jsem Vaše stanovisko ke schválenému jednacímu řádu zastupitelstva města Hranice. Dle našeho právního názoru a právního názoru právníka města jsou Vámi připomínkovaná ustanovení jednacího řádu zcela v souladu s právními předpisy ČR.
Konkrétně:
- nelze souhlasit s Vaším názorem, že občan obce nemusí prokazovat občanství ČR a jiná práva. Dle našeho názoru, při naplnění práva občana (viz § 16 zák. č. 128/2000 Sb.) je nutno vycházet z obecné právní zásady "per analogiam", která koresponduje jednak s odkazy na zák. č. 133/2000 Sb., uvedené v zákonu o obcích, navazujících zákonů o volbách do všech zastupitelských orgánů tohoto státu, jednacího řádu Poslanecké sněmovny a zejména z ustanovení dalších obecně závazných předpisů, které cituji dále.
Dle našeho názoru, při realizaci práv občana obce (viz.) nejde o prokázání totožnosti, jak mylně uvádíte, ale o prokázání skutečností (t.j. občanství ČR, přihlášení k trvalému pobytu na území obce, vlastnictví nemovitosti), které stanoví zákon.
Z ustanovení dalších obecně závazných předpisů (zák. č. 40/1993 Sb., zák. č. 133/2000 Sb. a zák. č. 265/1992 Sb. ve znění předpisů pozdějších), je jednoznačně zřejmé, které doklady prokazují skutečnosti uvedené v ust. § 16 zák. č. 128/2000 Sb.
Tedy Váš subjektivní názor o "protiprávnosti" prokazování skutečností uvedených v zákonu o obcích a názor "o neexistenci jakékoliv opory v obecně závazném předpisu" není ničím podložen. Naopak je dokonce v rozporu s ustanoveními výše uvedených obecně závazných předpisů!
- nelze souhlasit ani s Vaším názorem, že vyjádření ústní či písemné je v rozporu se zákonem či diskriminací. Zákon č. 128/2000 Sb. v ust. § 16, odst. 2, písm. c, jednoznačně stanoví, že "občan může vyjadřovat své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem". Zákon tedy nestanoví formu vyjádření (forma vyjádření může být tedy písemná, ústní, telefonická atd.). Naopak zcela jednoznačně stanoví, že podrobnosti vyjádření mají být stanoveny jednacím řádem zastupitelstva města.
Tedy dle našeho názoru úprava uvedená v jednacím řádu je zcela v souladu s ustanovením zákona. Váš názor "o diskriminaci" je ničím neopodstatněný.
Ustanovení jednacího řádu pouze umožňuje předsedajícímu, aby řídil diskusi podle závažnosti projednávané problematiky, času, mentálních a jiných schopností diskutujících tak, aby jednání zastupitelstva obce bylo řádně připravené a aby to nebyly disputační hrátky bez hranic.
Vycházíme-li opět z právní zásady "per analogiam" podobné ustanovení o písemném přihlášení do diskuse je i v zák. č. 90/95 Sb., včetně prokázání skutečností stanovených zákonem.
Doporučuji, aby ev. "diskriminaci" některého z diskutujících, jak uvádíte, řešilo zastupitelstvo města, jako nejvyšší samosprávný orgán na základě podání občana a neřešilo se to na základě Vašeho, ničím a nepodloženého názoru. Svým názorem přejímáte právní skutečnosti, ke kterým nedošlo a vůbec nemusí dojít. Naopak porušujete presumpci, která je jedním ze základů našeho práva.
- v článku 5 odst. 12 jednacího řádu zastupitelstva není jen první věta, která podle Vašeho názoru umožňuje "suspendaci práva", ale v tomto článku je také druhá věta, která rozhodování o diskusi vysloveně deleguje na nejvyšší orgán města, tedy zastupitelstvo. Což je zcela v souladu s ustanoveními zák. č. 128/2000 Sb.
Připomínám, že podobné ustanovení bylo i v doposud platném jednacím řádu městského zastupitelstva a nestalo se, že by vedlo "k nezákonné diskriminaci" a takto formulované ustanovení Vámi nikdy nebylo zpochybněno.
Dovolím si také připomenout, že právní názor JUDr. Michny na jednací řád zastupitelstva města, který koresponduje s výše uvedeným našim právním názorem, jsme zaslali do kanceláře přednosty 14. prosince 2000.
Velice mne mrzí, že místo osobního projednání a vysvětlení právních názorů na jednotlivá ustanovení jednacího řádu zastupitelstva města a pouze na základě domněnek Vašich podřízených pracovníků, jak je uvedeno ve Vašem dopisu ze dne 20. prosince 2000, jste ochoten využít ust. § 124 zák. č. 128/2000 Sb.
Pokud budete trvat na předložení Vašeho dopisu členům zastupitelstva města (Váš dopis je adresován zastupitelstvu města), pochopitelně předložím také současně zastupitelům i tento dopis, spolu s právním názorem JUDr. Michny a dalších právníků.
S pozdravem
Dr. Rudolf Novák
Jednací řád městského zastupitelstva je údajně v rozporu se zákonem o obcích
(HRANICE, PŘEROV) Jestli se hraničtí občané budou moci vyjadřovat při zasedání městského zastupitelstva k projednávaným problémům přímo, nebo budou muset o slovo žádat písemně předsedajícího (který pak rozhodne, zda vůbec slovo udělí nebo ne) - to je otázka, kterou se bude muset patrně zastupitelstvo zabývat na svém nejbližším zasedání.
Podle volební strany Hranice 2000, která právě toto usnesení před časem napadla a dala podnět přednostovi Okresního úřadu k přezkoumání platnosti usnesení, je nově přijatý jednací řád v rozporu se zákonem o obcích.
V minulém vydání jsme otiskli stanovisko starosty Rudolfa Nováka, podle jehož právního názoru je všechno v pořádku. Přednosta OkÚ Miloslav Přikryl však toto ustanovení považuje za diskriminující: V zákoně není uvedeno, že předsedající má pravomoc některým ze žadatelů neudělit slovo a požádat je, aby své stanovisko předložili písemně.
Okresní úřad požaduje, aby hranické zastupitelstvo toto ustanovení změnilo. Pokud se tak nestane, bude pozastavena platnost jednacího řádu a celou věc předáme k posouzení krajskému soudu, řekla Jitka Suchánková, zástupkyně přednosty OkÚ. (Hranický týden 7, 2001, č. 3, 18. ledna, s. 1)
Komunikace radních města s občany
Současná Rada města Hranic si za svůj cíl vytkla ve svém programovém prohlášení, zveřejněném na počátku svého volebního období mimo jiné i zlepšení komunikace s občany.
Z pravého opaku a zároveň pokrytectví ji ovšem usvědčuje současný jednací řád zastupitelstva, z něhož je zřejmé, že rada a zastupitelstvo o komunikaci s občany nestojí. V jednacím řádu si totiž zastupitelé zakotvili mechanismy, které omezují zákonem o obcích garantované právo občanů vyjádřit na zasedání zastupitelstva své stanovisko k projednávaným věcem.
Konkrétně se jedná o ustanovení jednacího řádu, kdy předsedající (starosta) má pravomoc některým z žadatelů neudělit slovo a požádat je, aby své stanovisko předložili písemně. Tento počin hranických zastupitelů nemá nikde obdoby. V jiných městech se podobná šikana občanů neprosadila a zřejmě o ní ani nikdo ze zastupitelů neuvažoval.
Svůj postoj k tomuto, zjevně nezákonnému, postupu Zastupitelstva města Hranic jsme zveřejnili před časem na stránkách Hranického týdne. Současně jsme požádali přednostu Okresního úřadu Přerov, aby v souladu se zákonem o obcích pozastavil platnost usnesení, kterým Zastupitelstvo města Hranic přijalo svůj jednací řád.
Přednosta okresního úřadu po prozkoumání této záležitosti písemně upozornil Zastupitelstvo města Hranic, že jeho jednací řád je v několika ustanoveních protiprávní a požádal zastupitelstvo o zjednání nápravy na jeho nejbližším zasedání. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že zastupitelstvo jednací řád v příslušných ustanoveních upraví a on nebude nucen pozastavit výkon těch částí, která nejsou v souladu se zákonem.
Domnívali jsme se, že zastupitelstvo urychleně zjedná nápravu a tím tato ostudná záležitost skončí. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme si v 2. čísle Hranického týdne přečetli dopis starosty města přednostovi okresního úřadu ve věci jednacího řádu. Starosta v něm obsáhle prezentuje svůj výklad zákona o obcích a sděluje přednostovi, že s jeho právním názorem nesouhlasí. Dále se přednosty dotazuje, zda trvá na tom, aby jeho dopis předložil zastupitelstvu. Přitom dopis přednosty byl zastupitelstvu adresován!
Připomínáme, že pokud zastupitelstvo samo na svém nejbližším zasedání nezjedná nápravu, bude tato věc přednostou okresního úřadu postoupena soudu.
Občané města Hranic by měli pozorně sledovat, jak se jimi zvolené zastupitelstvo v této věci zachová. Zastupitelstvo má dvě možnosti: buď setrvat ve své aroganci a přezíravém přístupu k občanům, nebo konečně přiznat občanům města Hranic právo, které jim ze zákona náleží.
Za volební stranu Hranice 2000
PhDr. Vladimír Juračka
(Hranický týden 7, 2001, č. 4, 26. ledna, s. 3)
Po debatérech doklad? Nelze
Okres ruší zastupitelstvu Hranic jednací řád
S t ř e d n í M o r a v a - "Váš občanský průkaz, prosím." Tuto žádost mohou uslyšet lidé nejen od policistů, ale také od úředníků na jednání některých městských zastupitelstev, pokud chtějí promluvit. Je to možné, ale zřejmě protiústavní. Lidé mohou podle novely zákona o obcích vystoupit při jednání zastupitelů své obce k různým bodům (což dříve bez jejich souhlasu nemohli). Ovšem někteří politici si to vysvětlili tak, že je budou předtím legitimovat, aby zjistili, zda v obci skutečně bydlí. Jednací řád zastupitelstva v Hranicích tak proto možná skončí u soudu. Zastupitelé totiž schválili jednací řád, který říká, že lidé, kteří chtějí na zastupitelstvu vystoupit, se musejí prokázat občanským průkazem. Ale ani poté nemusejí mluvit. O tom, zda vystoupí, má rozhodovat starosta. "Je protiprávní chtít po lidech předložení občanského průkazu. Pokud tento bod Hranice co nejdříve nezmění, jsme rozhodnuti podat žalobu ke krajskému soudu," řekl Vlastimil Bořuta z právního oddělení přerovského okresního úřadu. Ten také tvrdí, že protiprávnost podobného ustanovení potvrdilo ministerstvo vnitra, které zákon o obcích připravovalo. "Potvrdili nám, že žádný zákon v zemi neukládá, aby se občan takto legitimoval," dodal. Podle právníků legitimování lidí porušuje druhý článek, odstavec čtyři Ústavy ČR. "Nikdo nesmí být nucen k něčemu, co zákon neukládá," říká ústava. A žádný zákon legitimování lidí při zasedání zastupitelstva nenařizuje, což potvrdilo i ministerstvo," uvedl Bořuta. Stejný postup ovšem schválili politici v Prostějově a také zastupitelé Olomouckého kraje. V některých městech přitom nepožadují od lidí nic. "Na zastupitelstvu může promluvit jen občan města, který je starší osmnácti let. Chceme, aby to lidé doložili legitimací. Myslím, že je to správné. Jak jinak bychom to zjistili a dodrželi zákon," říká mluvčí prostějovské radnice Naďa Popková. "Nemám možnost podívat se do databáze kraje, abych si ověřil, že člověk, který mluví, není z jiného konce země. Měl by prokázat, že tady bydlí," míní také hejtman kraje Jan Březina (KDU-ČSL). "Dáme to ale prověřit právníkům a řád zřejmě změníme," dodal hejtman. Zákon o obcích je podle právníků v tomto bodě problematický. Ministerstvo vnitra sice uznává, že města nemají na legitimování lidí právo, ale zároveň radnicím neporadí, jak se zachovat, aby splnily zákonnou podmínku - že občan musí mít trvalé bydliště v obci. "Buď měl zákon přesně stanovit, jak zastupitelstvo zjistí bydliště člověka, nebo v něm taková podmínka neměla být. Kdo by taky měl čas a chuť trávit čas na zasedání zastupitelstva v cizím městě a ještě se tam vyjadřovat k věcem, které se ho netýkají? Pochybuji, že existují takoví lidé," řekl Vlastimil Bořuta. Naopak v Šumperku, Jeseníku nebo v Přerově nad legitimováním radnice kroutí hlavou. "Nic neověřujeme. Každý, kdo chce mluvit, řekne jméno a kde bydlí. Když budu chtít ověřit, že právě tento člověk má trvalé bydliště ve městě, podívám se do našich seznamů v ohlašovně," tvrdí tajemník šumperské radnice Petr Holub. Do debaty na zastupitelstvu se navíc může podle něj zapojit i cizinec, který ve městě dvacet let bydlí a stát má s jeho rodnou zemí mezinárodní úmluvu. "Lidé mají stejná práva jako zastupitelé. Když se bod projednává, mohou se přihlásit do diskuze. Nepožadujeme ani, aby se hlásili dopředu před jednáním. Občané nemohou znát podrobně program," řekla vedoucí pracoviště pro volební orgány města na přerovské radnici Daniela Novotná. V Olomouci nový jednací řád ještě neschválili, občanky ale po lidech chtít nově nebudou. Stačit bude čestné prohlášení se jménem a bydlištěm. Přestože okres hranickou radnici upozornil, Hranice ve svém jednacím řádu problém nevidí. "Když se zeptám deseti právníků, každý z nich bude mít na věc jiný názor. Nemyslím, že by náš jednací řád byl protiprávní, takže ani nevím o tom, že by někdo z radnice na nynější čtvrteční zasedání zastupitelstva chystal nějakou jeho změnu," uvedl místostarosta města Josef Ježík (ČSNS). Právníci se zase domnívají, že zastupitelům by mělo stačit čestné prohlášení člověka, který se chystá na zasedání vystoupit. "Měl by se představit a říct, že ve městě bydlí. Není důvod nevěřit mu," soudí olomoucký právník Michal Zahnáš. "V každém případě si nikdo nemůže vynutit předložení občanského průkazu. Navíc občanka není žádným důkazem bydliště. To má řada lidí úplně jinde, než má uvedeno v průkazu, a kromě toho by asi bylo dost úsměvné, jakým způsobem by se prokazoval člověk, který ve městě nebydlí, ale vlastní v něm nemovitost, a tudíž má také právo vystoupit a říct své. Zřejmě by si musel na katastrální úřad pro výpis," kroutí hlavou olomoucký právník Michal Zahnáš. Kromě legitimování se právníkům Okresního úřadu v Přerově nelíbí ani to, že jednací řád Hranic nechává na předsedajícím, kdo dostane na zastupitelstvu slovo a kdo ne. "Jak to chtějí určovat? Podle vizáže? Tento člověk se předsedajícímu bude líbit, tak dostane slovo, a jiný člověk ne, takže mu starosta řekne, ať svou připomínku vyjádří písemně? To je přece jasná nerovnost," kritizuje jednací řád města právník okresu Bořuta. "Překvapuje mě, že v tak jednoduché věci může někde vzniknout zádrhel. Tam, kde je zastupitelstvo rozumné, nechá vždycky promluvit každého, kdo chce vystoupit. Všude to tak funguje a nikdo příliš nezkoumá, zda je dotyčný občanem města, či nikoliv, stačí používat selskou logiku," řekl místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
LENKA PETRÁŠOVÁ, MARTINA MACKOVÁ
(Mladá fronta DNES, Střední Morava, 22.02.2001, s. 1-2)
názory čtenářů
DALŠÍ PŘÍKLAD AROGANCE VEDENÍ MĚSTA HRANIC
Dne 16. ledna tohoto roku jsem předal prostřednictvím starosty žádost Zastupitelstvu města Hranic na projednání problémů souvisejících s výkupem sporného pozemku pro stavbu továrny Philips. Žádost byla, v souladu se zákonem o obcích, doložena podpisy 125 občanů Hranic. V průvodním dopise jsem žádal, abych byl v dostatečném časovém předstihu vyrozuměn o termínu zasedání zastupitelstva, na kterém se bude tato věc projednávat. Do dnešního dne, tj 19. února, jsem požadovanou odpověď neobdržel. Na úřední desce města, umístěné na nádvoří zámku, jsem však zjistil, že 22. února se bude konat zasedání městského zastupitelstva. Posledním dvacátým bodem programu tohoto zastupitelstva je bod "Připomínky a náměty, různé - Projednání žádosti občanů ve smyslu ust. § 16, odst. 2, písm. f) - zákon č. 128/2000 Sb". Usoudil jsem, že pod tímto, abstraktně znějícím bodem, je zašifrováno námi požadované projednání, které má proběhnout bez účasti podepsaných občanů. K celé záležitosti si nemohu odpustit několik poznámek: Základní povinností veřejné správy je odpovědět na každé podání, a to bez zbytečného odkladu, v odůvodněných případech nejpozději do třiceti dnů. Slušností a ohledem vůči občanům by bylo, kdyby tento bod byl zařazen samostatně, v úvodní části programu zasedání zastupitelstva a nikoliv až na závěr, kde se bude projednávat v časové tísni. Vedení města zřejmě nepovažuje 125 podepsaných občanů za někoho, komu je povinno skládat účty ze své činnosti, a možná se také obává toho, že by někdo z podepsaných občanů využil svého práva a na zasedání zastupitelstva k projednávanému bodu vystoupil se svým stanoviskem. Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že starosta města informuje občany o termínu a programu zasedání zastupitelstva pouze vyvěšením pozvánky na úřední desce. Přitom v letech 1990-1998 byla tato informace důsledně zveřejňována prostřednictvím místního tisku, a navíc s materiály určenými k projednání na zastupitelstvu se měla možnost veřejnost seznámit v týdenním předstihu ve studovně městské knihovny. Ničím jiným než pokrytectvím je ve světle těchto fakt programové prohlášení Rady města Hranic, slibující zlepšení komunikace rady s občany.
PhDr. Vladimír Juračka, bývalý starosta Hranic, krajský radní za 4K-US
(Mladá fronta DNES, Ze střední Moravy, 22.02.2001, s. 03)
(Hranický týden 7, 2001, č. 8, 23. února, s. 3)
JE TO ŠPATNÉ...
(Hranice - ret) Na úvod schůze zastupitelstva vystoupil bývalý hranický starosta V. Juračka a podivil se nad tím, že projednávání jím iniciované petice s podpisy 125 občanů města se ocitlo v programu až na posledním místě mezi "připomínky, různé". Také řekl, že v průvodním dopise žádal, aby o termínu projednávání byl informován "v dostatečném předstihu". Žádný dopis však dodnes neobdržel. Současný starosta R. Novák na to řekl: "Pokud by pan dr. Juračka s určitostí napsal, že chce být informován 5, 10, 20 dní předem, tak by to Městský úřad učinil, ale "dostatečný časový předstih" je natolik neurčitá záležitost, že je to věc do diskuze."
Na tato slova nereagoval žádný zastupitel. Až na přímou otázku jednoho z občanů prohlásil zastupitel M. Raindl: "Jestli řekne starosta, že tam musí být nějaká lhůta, je to špatné." Jinak starostovo prohlášení nikdo ze zastupitelů nepovažoval za hodnou diskuze.
(Hranický týden 7, 2001, č. 9, 2. března, s. 3)
MF Dnes 16.3. 2001 Střední Morava - strana 1
Hranice mění jednací řád
H r a n i c e - (lep) Nejdřív předložit občanský průkaz a pak teprve smět promluvit. Tento omezující požadavek pro obyvatele města, kteří chtějí zastupitelům na zasedání říct názor na projednávané věci, si schválilo ve svých jednacích řádech zastupitelstvo kraje i zastupitelstvo města Hranic. Obě však po vlně nesouhlasné kritiky budou jednací řád měnit. "Podáváme návrh do rady na změnu sporného ustanovení. Zastupitelé by se jím měli zabývat příští týden ve čtvrtek," řekl místostarosta Hranic Josef Ježík (KDU-ČSL). Místostarosta také připustil, že město k tomuto kroku donutil přerovský okresní úřad, který Hranicím pohrozil soudem, pokud legitimování občanů nezruší. "Je protiprávní chtít po lidech předložení občanského průkazu. I ministerstvo vnitra nám potvrdilo, že žádný zákon v zemi neukládá, aby se občan takto legitimoval," vysvětlil Vlastimil Bořuta z právního oddělení okresu. Vedení města se hájí, že se jen snažilo zajistit zákonnou podmínku, aby na hranickém zastupitelstvu hovořili skutečně pouze lidé žijící v Hranicích. Okres kromě toho v hranickém jednacím řádu kritizoval skutečnost, že starosta má pravomoc rozhodnout, komu z lidí na zastupitelstvu udělí slovo a komu ne. "Jak to chtějí určovat? To je přece jasná nerovnost," kritizoval jednací řád města Vlatimil Bořuta. "I tímto ustanovením se bude zastupitelstvo znovu zabývat," řekl místostarosta Ježík. Podobně na nejbližším zasedání zastupitelstva budou chtít měnit jednací řád i krajští zastupitelé. "Na poslední radě jsme schválili návrh na změnu, kde doporučujeme vypustit toto ustanovení," řekl krajský radní Vladimír Válek (US). Naopak v Prostějově, které je třetím městem v kraji vyžadujícím legitimování lidí, zůstává všechno při starém. "Žádná změna jednacího řádu se neplánuje," řekla Jaroslava Tatarkovičová z prostějovské radnice.
Zastupitelé
změnili jednací řád
K diskuzi už nepotřebujete průkaz
(HRANICE - jen) Zastupitelstvo města Hranice
bylo minulý týden na své poslední schůzi nuceno změnit
ustanovení svého jednacího řádu, které omezovalo možnost
občanů vyjádřit se k problematice zastupitelstvem projednávané.
Učinilo tak v reakci na rozhodnutí Okresního úřadu v Přerově,
které pozastavilo platnost dosavadního jednacího řádu.
Jednací řád projednalo a schválilo městské
zastupitelstvo počátkem listopadu 2000 a již v prosinci
upozornil přednosta OkÚ V Přerově Miloslav Přikryl
zastupitele na to, že některá ustanovení článku 5 tohoto
jednacího řádu omezují možnosti občanů vyjádřit se svými
připomínkami a dotazy k projednávaným záležitostem, a to
tím, že buď jim ukládají povinnosti nad rámec zákona č.
120/2000 Sb. o obcích anebo omezují práva občanů vymezená
tímto zákonem. Zastupitelstvo na tento dopis nereagovalo a
proto 6. března tohoto roku Okresní úřad v Přerově
pozastavil platnost zmíněného článku jednacího řádu.
Toto rozhodnutí následně projednala Rada města
Hranice a navrhla úpravu citovaného článku na základě
jednacích řádů krajského zastupitelstva a městského
zastupitelstva v Prostějově. Napadený článek v původním
znění ukládal občanům, kteří se chtěli vyjádřit k
jednání zastupitelům povinnost legitimovat se anebo prokázat
vlastnictví nemovitosti na území města. Další ze sporných
ustanovení pak dával předsedajícímu zastupitelstva možnost
rozhodnout, zda vůbec bude občanu uděleno slovo, či zda
dostane možnost vyjádřit se pouze písemně. V návrhu nového
znění jednacího řádu byly tyto body odstraněny a možnost
občana vyjádřit se je omezena pouze tím, že se musí přihlásit
písemně před projednáváním dané problematiky, a dále tím,
že délku jeho vystoupení zastupitelé předem odhlasují.
Zastupitelstvo toto nové znění článku 5 svého jednacího
řádu schválilo i přes obavy pronesené zastupitelem Jiřím
Jaškem: Znamená to, když zmíněnou část vypustíme,
že bude moci na zastupitelstvu vystoupit opravdu každý?
(Hranický týden 13/2001)
POZEMKY JSOU BOHATSTVÍ NEJVĚTŠÍ
(HRANICE - bes) 22. března se na zámku událo 22. zasedání městského zastupitelstva. Vloni v listopadu MZ přijalo nový jednací řád, který se snažil omezovat právo občanů vystupovat se svými příspěvky a dotazy na zasedáních, vzápětí se proti tomu zvedla vlna kritických hlasů, kterým zastupitelé několikrát vzkázali: "Nemyslím, že by náš jednací řád byl protiprávní." (J. Ježík) Teprve když 6. března Okresní úřad pozastavil platnost jednacího řádu, rozhodli se zastupitelé ukončit své "furiantství" a jednat seriózně - bez jakékoli diskuze schválili okamžitě změnu jednacího řádu podle požadavku OÚ. Dále ovšem zůstává v platnosti další kritizované ustanovení = o tom, kdo promluví na MZ rozhoduje předsedající (starosta).
Ukázalo se ale, že i nová praxe je nevyhovující - občan se k diskuzi musí přihlásit vyplněním údajů na papíru, který má sám donést předsedajícímu schůze (přičemž informování o tomto postupu je naprosto nedostatečné, takže většina účastníků o něm nemá potuchy). Navíc: občan se k diskuzi musí přihlásit před projednávaným bodem, takže se nemůže do debaty zapojit pokud ho věc zaujme až v průběhu jednání. A ještě k tomu: zastupitelé odhlasovávají povolenou délku každého vystoupení. Občan je také nucen svůj příspěvek pronést na začátku projednávání celého bodu a poté mu již "slovo uděleno" není. Takže: stále příliš mnoho opatření ke ztížení občanské účasti na zasedání.
(...) (Hranický týden 13/2001)