Respekt Největší černá stavba Evropy 02.01.2001
Domov - Autor: JAN KOVALÍK - Strana: 05
Největší černá stavba Evropy
Majitelka pozemku pod továrnou Philips v Hranicích odolává výhrůžkám
Když v září minulého roku Miloš Zeman slavnostně zahajoval stavbu nové továrny Philips v Hranicích na Moravě, mluvilo se o investici desetiletí. A všichni hýřili optimismem: moderní fabrika prý vyřeší problém nezaměstnanosti a povzbudí další zahraniční firmy k příchodu do Česka. Technologický kolos od té doby povyrostl, ale stala se nemilá věc. Tamní radnice zapomněla holandské manažery informovat, že díky školácké chybě při výkupu pozemků buduje Philips na zelené louce za Hranicemi zřejmě největší černou stavbu v současné Evropě. Své selhání se starosta Hranic pokusil napravit opravdu svérázně: vyhrožováním a nátlakem na majitelku nevykoupené parcely,v čemž mu až z Prahy přijel pomáhat vysoký představitel policie.
Paní, já znám Zemana
Do prvního prosince minulého roku se podle smlouvy mělo město Hranice postarat o vykoupení zhruba stovky soukromých parcel pro Holanďany. Radnice nabídla majitelům sto pět korun za metr čtvereční. "Zdálo se mi to málo a doslechla jsem se,že ostatní dostali víc,a tak jsem nasadila cenu o padesát korun vyšší," vysvětluje majitelka neprodaného pozemku Markéta Regecová (28) počátek konfliktu. Radnice jí tehdy na konci roku 1999 vzkázala, že se s ní o jiné ceně než původní bavit nebude. "Dávali mi znát, že se s nějakou kadeřnicí nebudou zabývat, a když se mi nelíbí cena, prý se bez mých pozemků obejdou," popisuje Regecová jednání starostova úřadu. Vzhledem k tomu, že zmíněné pozemky protínají výrobní halu Philipsu, je ovšem nějaké "obejití se" vyloučeno. A vzpurnou kadeřnici mezitím kontaktovala pražská firma P-Imex, které paní Regecová své pozemky prodala. Starosta Rudolf Novák (ČSSD) kvůli prodeji obvinil paní Regecovou z podvodu a podal na ni trestní oznámení. Pak radnice zpřístupnila přehled cen zaplacených za parcely pro Philips a ukázalo se,že některým majitelům město platilo za metr i dvě stě a více korun. Radnice odmítá zveřejnit, kdo a proč si vysloužil vyšší cenu. "Každý,kdo se mnou chtěl jednat, mohl zvednout telefon a zavolat mi," brání se starosta, jako by to logicky nemělo být spíš naopak: byl to jeho úřad, kdo měl obcházet nerozhodnuté a řešit jejich požadavky. Je ovšem fakt, že Rudolf Novák se paní Regecovou přesvědčovat pokoušel. "Vyhrožoval mi známostí se Zemanem, a začaly mi chodit výhružné dopisy," vzpomíná na obchodní jednání s radnicí majitelka parcely.
Náměstek se sází
Čtvrtého srpna, několik dní po výslechu na policii kvůli podezření z podvodu, přišla do kadeřnictví paní Regecové nečekaná návštěva. Neznámý muž se představil jako náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík. Přijel prý proto,že "v Praze se proslýchá, že je v Hranicích nějaký problém s pozemky". Čtyři hodiny se Jakubík snažil Regecovou přimět, aby odstoupila od smlouvy s P-Imexem. "Chtěl se se mnou vsadit o oktávku, že P-Imex zatají, že viděl předběžnou smlouvu s městem," vzpomíná majitelka pozemků. Tato předběžná smlouva hraje v případě důležitou roli - Regecová ji podepsala v červenci 1999. Smlouva však neobsahovala ujednání o ceně, a proto ji majitelka nepovažovala za závaznou, nýbrž jen za návrh, který se později upřesní. Paní Regecová Jakubíkův nátlak vydržela, vzdali to ale v P-Imexu a od smlouvy odstoupili. "Klima plné pomluv, podezření a výslechů na policii nás naprosto znechutilo," vysvětluje tento krok zástupce firmy Vittori Solinas. O podivné zainteresování policejního náměstka se v říjnu začala zajímat senátorka Jitka Seitlová (ODA): "Celá věc je podle mě standardní transakce, zarazilo mě ale, proč se do věci vložil vysoký policejní představitel." S žádostí o vysvětlení se Seitlová obrátila na ministerstvo vnitra, zatím však marně čeká na odpověď. Náměstek Jakubík se ke své cestě nechce vyjadřovat. "Právě pracuji na odpovědi pro senátorku Seitlovou, a nebylo by dobré, kdyby se důvody mého jednání objevily dříve v novinách," říká. Seitlová si na vlastní kůži vyzkoušela i vstřícnost radnice v Hranicích. Chtěla vědět, za kolik se pozemky pro Philips vykupovaly. Radnice jí vzkázala, že není-li občanem Hranic,nic jí do jejich záležitostí není. Senátorka tedy využila zákon o svobodném přístupu k informacím, ovšem se stejným výsledkem. Teprve po odvolání se Seitlová dozvěděla, že město vyplácelo i cenu 300 korun za metr.
Modré z nebe
"Paní Regecová město Hranice vydírá," říká starosta Novák, do jehož kanceláře již dorazil výkřik nejmodernějších technologií Philips. Naproti dveřím stojí obrovská širokoúhlá televize s DVD přehrávačem ve stříbrném provedení. "Nabídli jsme jí modré z nebe, ale ona nechtěla," tvrdí rozhodně Novák. Má na mysli nabídku města po návštěvě náměstka Jakubíka, kdy radnice výměnou za plnou moc k pozemkům nabízela Regecové dva miliony. Supermoderní fabrika je už téměř hotová a po pozemcích patřících paní Regecové jezdí bagry.Jak je to možné? "Paní Regecová nám dala plnou moc s parcelou nakládat," vrací se Novák opět k předběžné smlouvě. Právní zástupce majitelky Petr Kšáda ovšem tuto smlouvu považuje za neplatnou kvůli chybějící ceně. Spor mezi městem a paní Regecovou dnes již probíhá jen na úrovni právních zástupců. Krajský soud v Přerově, který by měl rozhodnout o platnosti sporné smlouvy, zasedá 8. ledna. Kšáda pro svou klientku dnes požaduje za parcely a odškodnění zhruba 25 milionů korun. Kdyby starosta přistoupil na původní požadavek majitelky, dělala by cena necelé dva miliony korun.
Máte pole? Čekejte spekulanty
P r a h a - Vlastníte kus pole, louky za městem nebo v blízkosti dálnice? Pak se připravte, že vás brzy navštíví realitní makléř a pozemek bude chtít koupit. Zájem zahraničních investorů o půdu totiž stále sílí a vhodných pozemků pro nové továrny není zase tolik. A tam, kde nestačí pozemky vykoupit města, nastupují soukromé firmy. Například více než stovka hektarů na nejúspěšnější tuzemské rozvojové zóně Borská pole u Plzně je již téměř obsazena. A další vhodné pozemky v její blízkosti už město nekoupí - jsou totiž většinou ve vlastnictví soukromých firem, které za ně požadují vysoké ceny. "Na třiceti hektarech, které od lidí překupníci skoupili, se zatím nic neděje. Soukromí investoři totiž chtějí za pozemky kolem tisícikoruny za metr čtvereční plochy, to město dát nemůže a zatím tolik nechtějí platit ani investoři. Pro srovnání - my jsme prodávali pozemky o polovinu až o dvě třetiny levněji, a to včetně infrastruktury, která soukromníkům chybí," říká náměstek plzeňského primátora Jiří Bis. Sílící snahu vydělat na přílivu zahraničních investorů potvrzují i zástupci dalších obcí. Těsně poté, co před několika týdny do obce Nošovice u Frýdku-Místku přijeli zástupci německé automobilky BMW a prohlíželi si pozemky, které by mohly být vhodné pro stavbu jejich nové továrny, začali majitele pozemků navštěvovat překupníci. "Přišli lidé z nějaké realitní kanceláře a ptali se, za kolik bych chtěl prodat svůj pozemek, který leží v místě budoucího průmyslového areálu," řekl Stanislav Depta z Nošovic. Starostka obce Dana Tichá uvedla, že podobných zájemců byla celá řada. "Snažíme se přesvědčit majitele, aby s případným prodejem pozemku počkali až na nabídku státu nebo obce," řekla starostka. Hana Chlebná z vládní agentury CzechInvest vysvětluje, že spekulanti se objevili i na jiných místech, kde se chystají průmyslové zóny. "Počítají s tím, že levně nakoupí a městu, které bude usilovat o získání zahraniční investice, pak pozemky se ziskem prodají," upozornila Chlebná. BMW se sice nakonec rozhodlo, že na Moravě továrnu nepostaví, ale ani to nemusí překupníkům vadit - zájem investorů o zemi neutichá, a když nepřijde velká automobilka, objeví se třeba menší investor. Státní úředníci a zástupci místních rozvojových agentur tvrdí, že proti spekulacím mnoho šancí nemají. "Musíme se snažit do poslední chvíle přípravu zóny utajit. To je jediná cesta," sdělil ředitel Agentury pro regionální rozvoj v Ostravě Petr Czekaj. Spekulace s pozemky přitom ještě zesílily poté, co se kvůli nim zkomplikovala stavba největší investice v zemi - továrny na výrobu televizních obrazovek v Hranicích na Moravě, kterou staví společnost Philips. Městu se totiž nepodařilo v rozvojové zóně vykoupit pozemek od jedné majitelky, s níž se nyní soudí. Majitelka Markéta Regecová sice podepsala s městem kupní smlouvu o smlouvě budoucí, ale bez ujednání o ceně, a nedávno odmítla pozemek definitivně prodat za sto pět korun za metr čtvereční. Chtěla původně zhruba o padesátikorunu více, tedy necelé dva miliony korun za celý pozemek. Doslechla se totiž, že tolik radnice některým majitelům vyplatila. Město její požadavek odmítlo a na Regecovou podalo žalobu - soud by měl o sporu o platnost předkupní smlouvy rozhodnout příští týden. Sama Regecová nyní za pozemek a odškodné požaduje 25 milionů korun. Případ z Hranic je zatím výjimečný. Agentura CzechInvest se pokusila podobným případům do budoucna zabránit tím, že prostřednictvím skupiny poslanců podala návrh novely stavebního zákona. Podle něj by měl být výkup pozemků pro rozvojové zóny ve veřejném zájmu, což by pro majitele daných parcel znamenalo, že v případě problémů jim bude hrozit vyvlastnění. Za pozemek by jim stát dal potom jen cenu, jež je v daném místě obvyklá. Novela koncem roku ve sněmovně neprošla. CzechInvest se však pokusí iniciativu zřejmě prosadit znovu.
Kolik stát dává na vznik průmyslových zón
rok částka připravovaná počet (mil. Kč) plocha podpořených v hektarech zón
1998 34,2 52,5 2
1999 167,2 421,1 20
2000 400,5 819,4 34
Největší státem podpořené zóny
(v letech 1999 a 2000)
Město velikost území v hektarech
Klášterec 62
Parbubice 50
Plzeň 45
Uničov 30,6
Jičín 34,3
Pramen: Czechinvest, Graf: Ja
Autor: (baď, mp, nov) (Mladá fronta DNES, Ekonomika a finance, 05.01.2001, strana 13)