PÚ

KDO VLÁDNE V HRANICÍCH?
Dostala se mi do rukou videokazeta z jednání zastupitelstva, které proběhlo 22. 2., v tomto záznamu mě opravdu zaujala jedna informace. Jde o onem záhadný kufřík s 5 miliony korun, který „hraničtí podnikatelé" nesli paní Regecové.
Zastupitel Ing. Petr Knobloch doslova řekl: „Na setkání s podnikateli vyšli vstříc městu…, nebo chtěli pomoct v jednání i velcí manažeři firem." Tuto zajímavou informaci vzápětí potvrdil starosta Dr. Ing. Rudolf Novák: „Po schůzce s místními podnikateli se místní podnikatelé dohodli a paní Regecovou navštívil jeden z místních vysoce postavených podnikatelů a měl v kufru pět milionů korun. To je fakt! Budeme mluvit o konkrétní osobě – byl to pan inženýr Špiřík, který nabídl hotových… nabídl zprostředkování. A opravdu nabízel pět milionů korun. A paní Regecová i tento návrh odmítla." Poté se debata ubírala jiným směrem, až teprve MVDr. Pavel Krejčiřík, který seděl mezi občany, vznesl dotaz: „Čí to byly peníze. Města, nebo firmy Cement, která chtěla koupit ten pozemek?"
Starosta se nejprve zdráhal odpovědět: „Já si myslím, že v této chvíli to není důležité, protože paní Regecová tu nabídku odmítla." Na výkřiky ze sálu, že tato informace je důležitá, pak konečně prohlásil: „Tento pozemek chtěla vykoupit firma Cement Hranice." Nato se pan Krejčiřík podivil, že město chtělo (v říjnu či listopadu 2000) sporný pozemek získat tímto způsobem, přestože tvrdí, že tzv. smlouva o smlouvě budoucí s paní Regecovou je platná.
Zástupci města tak poprvé veřejně přiznali, že i oni mají pochybnosti o platnosti této smlouvy, kterou už okresní soud označil za neplatnou. O marnosti své soudní pře je tedy přesvědčeno i město, přesto v ní ale dále pokračuje a utrácí tak peníze svých občanů! Další podivnost je v tom, že to byla právě firma Cement Hranice, a. s., která se chtěla ve výkupu pozemků angažovat. V této firmě pracují dva zastupitelé - Ing. Petr Knobloch a Ing. Jiří Haša. Jaké jsou vlastně vztahy této firmy k vedení města? 8. 6. 2000 věnoval Cement městu dar ve výši 200 000 Kč. Ptám se, za jaké „službičky"? Proč se chtěl angažovat Cement ve výkupu pozemku paní Regecové? Zadarmo to určitě nedělal. Snad za nějakou výjimku ze zákona o životním prostředí?!
(22. 2. 2001, neotištěno)
TELEFONICKÝ ROZHOVOR LENKY PETRÁŠOVÉ SE ZDEŇKEM ŠPIŘÍKEM (23. 2. 2001):
POZNÁMKA: "Chcete-li si dát tu práci a podrobně srovnat text, který vyšel v novinách s mým rozhovorem a tím, co otiskl Hranický cementář, dojdete k zajímavému zjištění. Nic jsem nezkreslila, nic jsem účelově neseřadila a pan Špiřík mi neodpovídal na jiné otázky než jaké se ocitly ve výsledném textu v novinách. Pan Špiřík to navíc velmi dobře věděl ještě před tím, než Cementář vyšel, protože jsem mu přepis našeho rozhovoru poskytla."
(pozdrav a omluva, že ruším na dovolené) Chtěla bych si prověřit, co říkal na zastupitelstvu pan starosta, protože Vaše jméno tam padlo v takových zajímavých souvislostech. On tam řekl, aby dokladoval, že město se pokoušelo jakýmkoliv způsobem domluvit s p. Regecovou - že nejvyšší podnikatelé města Hranic se nabídli, že městu pomohou vyřešit patovou situaci ve které se ocitlo a že vy jste navštívil p. Regecovou s kufříkem 5 milionů s sebou, s tím, že od ní pozemek Cement odkoupí. Tak jsem se chtěla zeptat, co je na tom pravdy?
Ano, to jádro je pravdivé. Já jsem v určité fázi, když jsem viděl, že ta jednání se ocitla ve slepé uličce, se snažil sehrát roli zprostředkovatele, s tím, že jsem nabídl, že ten pozemek vykoupí za rozumnou cenu Cementárna Hranice a poté prodá městu. Nicméně jsem neuspěl, čili v podstatě to byla jaksi neúspěšná zprostředkovatelská mise. Domnívám se, že v této souvislosti, to proč ta mise ztroskotala, ten negativní závěr v podstatě způsobila paní Regecová a její právní zástupci.
To bylo v které době, když jste ji navštívil?
Nezlobte se, já jsem dnes na Vysočině na týden na dovolené a nemám s sebou diář, ale bylo to přibližně loni na podzim.
Aha, tak to už byla ta hodně vyhrocená situace?
Já bych se nechtěl vyjadřovat, co bylo předtím, protože u toho jsem nebyl. A zaregistroval jsem v určtité fázi, že jednání nevedou nikam a domníval jsem se, že by měl přijít někdo třetí, kdo by přemostil vztahy těch dvou stran, ale musím přiznat, že jsem byl neúspěšný. To je všechno, co k tomu mohu říct.
Ještě jednu takovou věc - pan starosta nevysvětlil dostatečně jasně, zda to bylo na popud města nebo na váš popud?
 Ne, tu myšlenku jsem přednesl já původně, že musí přijít někdo třetí, s tím, že já jsem ji nepřednášel zpočátku nebo neměl jsem představu, že by to měla být cementárna, ale ta situace se vykrystalizovala tak, že nikdo jiný tu aktivitu nevyvinul, tak jsme se této role ujali my, jako cementárna.
S tím, že byste potom pozemek prodali městu a situace by se uklidnila?
Samozřejmě, že já jsem nemohl slíbit p. Regecové nějaké extrémně vysoké částky, protože poté by se dostala cementárna do nepříjemné situace vůči městu a měla by potíže cementárna. Nicméně, měl jsem představu, alespoň jsem se domníval podle těch informací, které vycházely z kruhů blízkých p. Regecové, že p. Regecová je ochotná ty pozemky prodat za rozumnou cenu, takže jsem předpokládal, že existuje nějaká možnost dohody, ale ta možnost tehdy již neexistovala.. I když strana p. Regecové tvrdí dnes tvrdí něco jiného.
Ta rozumná částka to je těch 5 milionů, o kterých mluvil pan starosta?
Já jsem měl představu, že bych za cementárnu byl ochoten zaplatit za ten pozemek částku do 5 milionů korun, s tím že v nejhorším, by cementárna část té ceny sponzorovala, kdyby město na tuto cenu nepřistoupilo. (konec / přepis nahrávky: Lenka Petrášová)
Návštěva přišla za paní Regecovou s pěti miliony
H r a n i c e - Jednání mezi městem a Markétou Regecovou, majitelkou posledního dosud nevykoupeného pozemku pod továrnou Philips v Hranicích se svými penězi pokoušeli ovlivnit i největší místní podnikatelé a manažeři. Lidem ve městě to přiznal starosta města Rudolf Novák (ČSSD) na zasedání zastupitelstva. Náměstek policejního ředitele Václav Jakubík nebyl jediným vysoce postaveným člověkem, který se snažil majitelku parcely ovlivnit ve prospěch města. Po dohodě s radnicí k Regecové zamířil i předseda představenstva největší zdejší zahraniční společnosti - Cement Hranice. "Zdeněk Špiřík navštívil paní Markétu Regecovou s kufříkem s pěti miliony korun, které jí nabídl za její pozemek. Ona však tento návrh odmítla," uvedl starosta Novák na zasedání zastupitelstva. "Je to tak. Když jsem viděl, že se jednání ocitla ve slepé uličce, pokusil jsem se hrát roli zprostředkovatele s tím, že firma pozemek vykoupí za rozumnou cenu - tedy do pěti milionů korun, a poté jej prodá městu. Nicméně jsem neuspěl," vysvětlil Zdeněk Špiřík, který Regecovou navštívil loni na podzim. Proč se společnost Cement Hranice pokoušela vykoupit sporný pozemek, vysvětluje předseda představenstva snahou pomoci městu: "Domníval jsem se, že bude lepší, když přijde mezi jednání vstoupí někdo třetí, kdo by vztahy města a majitelky přemostil. Jenže možnost dohody už neexistovala, takže má mise byla neúspěšná." "Pan Špiřík za mnou přišel až v době, kdy soud zablokoval jakékoliv mé nakládání s pozemkem, takže jsem těžko něco mohla dělat. Odkázala jsem ho na svého právníka," uvedla Markéta Regecová. Již dříve řekla, že podobných návštěv měla víc. Zatímco hranickým zastupitelům se takový postup nezdá nijak zvláštní, opozici a desítky dalších lidí ve městě zveřejnění tohoto přístupu k majitelce pozemku pobouřilo. "Je to velmi nestandardní a šokující. Nevím o tom, že by na západě bylo obvyklé, aby manažeři chodili s kufříky peněz zasahovat do občansko-právního jednání mezi městem a jeho obyvatelkou," řekl bývalý starosta města a člen opozice Vladimír Juračka (US). "U majitelky neprodaného hektaru půdy si podávaly kliku vysoce postavené osobnosti, což je přinejmenším hodně zvláštní přístup. Město se nesmí divit, když se po takových událostech mnozí lidé stavějí na stranu Markéty Regecové," uvedl šéf místní ODS Pavel Krejčiřík. Sám starosta je naopak rád, že podnikatelé nabídli městu pomocnou ruku. "O nic jiného nešlo, než pomoci vyřešit nám patovou situaci," řekl starosta Rudolf Novák.
LENKA PETRÁŠOVÁ
(Mf DNES, 24.2. 2001, Z domova, s. 7)
Hranický cementář. Noviny akciové společnosti Cement Hranice pro zaměstnance a partnery firmy. 45, 2001, únor, příloha 1:

Případů, kdy akciová společnost Cement Hranice pomohla různým organizacím a institucím hranického regionu jsou každoročně desítky. Těžko by tato pomoc mohla být poskytována bez souhlasu hlavního akcionáře, tj. německé cementářské společnosti Dyckerhoff Wiesbaden. V západní Evropě je totiž podíl firem na řešení problémů v regionu jejich působnosti zcela běžným jevem. Proto také společnost Cement Hranice mohla městu darovat částku půl milionu korun na likvidaci škod po povodních v roce 1997, více než 3 miliony korun na obnovu vodou zničené házenkářské sportovní haly v témže roce, více než 320 tisíc korun na ekologické aktivity města a okolních obcí v následujících letech atd. Nelze se tedy divit, že předseda představenstva společnosti Cement Hranice ing. Zdeněk Špiřík nabídl pomoc firmy při řešení vleklého sporu souvisejícího s odprodejem posledního pozemku na stavbu technologického centra firmy Philips.
INFORMACE O JEDNÁNÍ ING. ŠPIŘÍKA S PANÍ REGECOVOU

Jednání mezi městem a majitelkou posledního nevykoupeného pozemku paní Regecovou je už několik měsíců v popředí zájmu sdělovacích prostředků. Bez povšimnutí nezůstala ani snaha pana ing. Zdeňka Špiříka řešit pro obě strany zatím patovou situaci. Konkrétně se o ní zmiňuje článek zveřejněný v deníku MF DNES v sobotu 24. února pod názvem "Návštěva přišla za paní Regecovou s pěti miliony". Protože jeho autorka paní Lenká Petrášová hrubým způsobem porušila etický kodex novináře; rozhodli jsme se doplnit připravované vydání Hranického cementáře o informace na toto téma.
Když jsem se na pana starostu obrátila se žádostí, aby co nejpřesněji formuloval své vyjádření na zasedání městského zastupitelstva, nabídl mi záznam z průběhu jednání, z něhož cituji: "Při schůzce s místními podnikateli se podnikatelé dohodli a paní Regecovou navštívil jeden z vysoce postavených místních podnikatelů. Měl v kufru hotových 5 milionů korun." Na dotaz MVDr. Pavla Krejčiříka "kdo to byl" , pan starosta pokračoval: "Dobře, budu mluvit o konkrétní osobě. Je to pan ing. Špiřík, který nabídl zprostředkování a opravdu nabízel 5 milionů korun. Paní Regecová i tento návrh odmítla. To jen na doplnění všech těchto návrhů." Na otázku, kde vzal ing. Špiřík pět milionů, pan starosta odpověděl: "To v této situaci není' podstatné. Důležité je nehledat kdo za co může, ale aby se věci řešily." Tolik doslovná verze, k níž pan starosta dodal: "Přes všechna jednání v časovém rozmezí od června až do října minulého roku dalo město paní Regecové čtyři nabídky. Všechny návrhy odmítla. Podnikatelé, kteří jsou o situaci průběžně informováni, chtěli městu pomoci. Dohodli se, že nejvhodnější osobou, která paní Regecovou navštíví a pokusí se o dohodu, je ing. Špiřík. Pan ing. Špiřík je člověk, kterého si nesmírně vážím, bohužel, ani on neuspěl. A to, že měl v kufru hotových 5 milionů korun, bylo pochopitelně myšleno jako metafora, protože takovou částku přece s sebou nenosí nikdo z nás."
 Jednání ing. Zdeňka Špiříka s paní Markétou Regecovou byla přítomna také právnička naší firmy JUDr. Zuzana Polášková. Ve snaze objasnit či spíše upřesnit obsah rozhovoru jsem paní Poláškové položila následující otázky:
Snažil se předseda představenstva, jak vyplývá z kontextu článku, paní Regecovou jednostranně ovlivnit k řešení v její neprospěch?
Celý rozhovor proběhl bez jakéhokoliv ovlivňování. Paní Regecová nám především podrobně, ze svého pohledu, popsala dosavadní průběh jednání o výkupu jejích pozemků v průmyslové zóně. Několikrát zdůraznila, že má zájem nemovitosti prodat. Byla rovněž velmi citově rozrušena negativními reakcemi některých "spoluobčanů"; které v té době dostávala poštou.
Vyvíjel ing. Špiřík na paní Regecovou nějaký nátlak?
V žádném případě. Naopak přivítala vstřícné jednání předsedy představenstva a jeho snahu pomoci vyřešit celou záležitost bez dalších invektiv.
Nabídl paní Regecové za pozemek nějakou konkrétní částku?
Žádná cenová nabídka při jednání s paní Regecovou nebyla učiněna. Z rozhovoru vyplynulo, že prodejní cenu navrhne až po poradě se svým právním zástupcem.
V článku je zmínka o kufříku s pěti miliony korun. Měli jste s sebou na jednání kufřík s penězi?
Žádný kufřík s penězi jsme s sebou neměli. Samozřejmě, že firma byla připravena ihned vyhovět rozumnému cenovému návrhu, pokud by tento byl ze strany paní Regecové vznesen.
Pravdivost slov JUDr. Poláškové mi potvrdila i paní Regecová, kterou jsem za tímto účelem navštívila. Jak byla firma připravena na transakci upřesnil vedoucí finančního odboru pan Jan Škoda sdělením: "Finanční rezerva byla uložena v trezorech pokladny společnosti. Nebyla však k tomuto účelu vyzvednuta."
Z uvedených výroků jednoznačně vyplývá, že jednání ing. Zdeňka Špiříka s paní Regecovou bylo nanejvýš korektní a kufřík s pěti miliony jednoduše neexistoval. To bohužel netušil PhDr. Vladimír Juračka, který na výrok pana starosty reagoval v článku paní Petrášové slovy: "Je to velmi nestandardní a šokující. Nevím o tom, že by na západě bylo obvyklé, aby manažeři chodili s kufříky peněz zasahovat do občanskoprávního jednání mezi městem a jeho obyvatelkou." Nyní, po získání podrobnějších informací, zaujal následující stanovisko: "V rozhovoru pro Deník MF Dnes jsem aktivity předsedy představenstva společnosti Cement Hranice pana ing. Špiříka kolem výkupu sporného pozemku pro stavbu továrny Philips označil jako nestandardní. Vycházel jsem z informací, které poskytl starosta města Hranic Rudolf Novák. Ten na veřejném zasedání zastupitelstva prohlásil, že ing. Špiřík s kufříkem s pěti miliony korun navštívil paní Regecovou, aby od ní její pozemek vykoupil. Byla to moje chyba, že jsem si toto tvrzení neprověřil z jiného zdroje a nejistil všechny souvislosti potřebné pro objektivní posouzení tohoto problému. Po následném rozhovoru s ing. Špiříkem jsem získal přesvědčení, že jeho aktivita byla vedena výhradně korektní snahou pomoci městu z patové situace do níž se dostalo a proběhla v souladu s rozhodnutím firmy a její firemní filosofií. Ing. Špiříkovi jsem se již za svůj výrok omluvil a jsem rád, že mou omluvu přijal."
Konečné vyjádření k článku; který je příkladnou ukázkou neseriozní práce některých redaktoru sdělovacích prostředků, jsem ponechala na předsedovi představenstva ing. Zdeňku Špiříkovi:
Kdy a jak došlo k tomu, že jste se zapojil do jednání kolem výkupu pozemků paní Regecové?
Když jsem na informace o přerušení jednání na úrovni příslušných aktérů i právníků, přednesené při příležitosti setkání vedení města se zástupci hranických firem v říjnu minulého roku reagoval (a pro objektivitu informace ne sám) doporučením uvést jednání znovu do pohybu s pomocí zprostředkovatele; tedy přemostit vzniklou propast někým třetím, nezávislým, doporučil jiný podnikatel mne. Kdo se trochu vyzná v technice projednávání a zprostředkování ví, jak je důležité; aby prostředník byl důvěryhodný a tedy akceptovatelný z pohledu všech zainteresovaných - v našem případě z pohledu vedení města i_ paní Regecové.
Podmínil jsem proto převzetí této nevděčné role akceptací ze strany přítomných členů rady, což bylo splněno a poskytnutím zálohy ve výši 5 mil. Kč pro eventualitu úspěšného výsledku jednání. Peníze převzali a převezli do cementárny spolupracovníci a po několika dnech, kdy se jednání začala vyvíjet jiným směrem, jsme peníze vrátili.
Můžete zhodnotit průběh tohoto setkání?
Paní Regecovou jsem při našem prvním setkání informoval, že jsem přišel s vědomím členů rady a nechat jsem na jejím uvážení, zda nabídku zprostředkování přijme. Z dalšího průběhu je zřejmé, že tak učinila. Nabídl jsem přitom variantu odkoupení pozemků ze strany cementárny s následným prodejem městu i variantu pouhého zprostředkování kupní smlouvy mezi majitelkou a městem přímo. Při jednání s paní Regecovou jsme ke konkrétní diskusí o ceně nedospěli, není tedy pravda, že bych já nabídl a ona odmítla částku 5 milionů korun. Výsledkem jednání byl jiný postup - paní Regecová jmenovala svého právního zástupce - pana JUDr. Kšádu, který se stal partnerem již dříve jmenovaného právního zástupce města pana JUDr. Michny.
 Jaký závěr z jednání vyplynul?
JUDr. Kšáda při našem prvním setkání konstatoval, že mise cementárny napomohla uvést jednání znovu do pohybu, že však preferuje stanovení výše ceny na bázi znaleckých posudků. I když jsem toto řešení považoval za zdlouhavější, což se bohužel následně prokázalo, je takové rozhodnutí samozřejmě svrchovaným právem majitele pozemku, pokud je v souladu s již uzavřenou smlouvou ó smlouvě budoucí. Napomohl jsem ještě k dohodě spočívající v oboustranném zpracování znaleckých posudků a inicioval jsem i vypracování společného prohlášení právních zástupců vůči sdělovacím prostředkům s cílem navodit klidnější atmosféru pro hledání kompromisu. Poté jsem se z tohoto dění stáhl. Pochopitelně jsem si od počátku uvědomoval, že cena, kterou dojednám, nemusí být akceptována zastupitelstvem. V tom případě jsme byli připraveni část ceny sponzorovat. Pro úplnost informace uvedu, ze rámec, ve kterém jsem se byl při jednání s paní Regecovou i s vedením města připraven pohybovat, byl přibližně 5 mil. Kč.
To znamená, že příslušní odpovědní pracovníci naší firmy o těchto aktivitách věděli. Nebylo na ně uvaleno informační embargo?
Informace o těchto jednáních pracovníci naší firmy nikdy neblokovali, nerealizovali jsme žádná opatření k jejich utajení a ani nechápu, proč bychom tak měli činit. Průběžně jsme o roli společnosti Cement Hranice informovali i svého nadřízeného - předsedu dozorčí rady který se zájmem sledoval celý vývoj a s politováním přijal in formace o dalších komplikacích. To proto, že v západní Evropě je na rozdíl od České republiky běžnější, že firma považuje za svoji povinnost pomáhat překonávat problémy v regionu, ve kterém působí. Svoji aktivitu jsme chápali jako službu majitelce pozemků a městu - tedy jeho obyvatelům.Proč bychom se za ni tedy měli stydět? Zaráží nás přitom tendence označovat slovem "město" radnici.
Co byste řekl závěrem k roli novinářů v této kauze?
Ve své praxi jsem měl možnost se setkat s řadou kritických a přitom seriózních novinářů. Novinářů, kteří se poctivě snaží odhalit problém a napomoci jeho řešení. Novinářů, kterým je možno bez obav poskytnout rozhovor a nevyžadovat autorizaci. Musím však přiznat, že jsem občas narazil i na novináře, kterým jsem druhý ústní rozhovor už nikdy neposkytl. Do druhé kategorie novinářů jsem po první zkušenosti zařadil i paní Petrášovou, která účelovým způsobem seřadila různorodé informace vytržené z jiné souvislosti, takže v kontextu čtenáři poskytuje nepravdivý obraz situace a která se nerozpakovala vložit mi do úst slova, která jsem nevyřkl. V nejbližších dnech máme v úmyslu požádat o stanovisko k uvedené záležitosti šéfredaktora MF Dnes a po jeho obdržení se eventuálně rozhodneme, jaké další kroky podnikneme.
Připravila: Naděžda Plesníková

POZNÁMKA
Pro nedostatek místa nezveřejňujeme plné znění článku MF Dnes paní Lenky Petrášové. Jeho fotokopie je čtenářům v případě zájmu k dispozici na oddělení marketingu společnosti Cement Hranice.

NABÍDKA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI CEMENT HRANICE
Občas posloucháme zprávy o tom, jak se zástupci různých politických stran v některých městech a obcích dokážou dohodnout na solidní spolupráci ve prospěch jejich obyvatel. Jeden takový příklad máme i u sousedů v Bělotíně. Domníváme se, že i v Hranicích existuje dlouhá řada otevřených problémů, jejichž řešení by bylo účinnější a rychlejší při konstruktivnější spolupráci ve prospěch obyvatel, jejichž zájmy se tak často někteří ohánějí.
Měli jsme možnost přesvědčit se o upřímné snaze některých členů městské rady i zastupitelstva účinně řešit místní problémy. Na druhé straně nesouhlasíme s tím, že každý člen opozice vítá prodlužování sporu o pozemky, aby získal pozitivní politické body snadněji než svojí vlastní aktivní prací. Představenstvo naší společnosti proto nabízí zástupcům vedení města i opozice setkání u kulatého stolu. Chceme věřit, že obě strany, na důkaz své upřímné snahy napomoci vybřednout z nedůstojné pozice, do které se místní politika dostala, naše pozvání přijmou. Nabízíme termín 17. března v 9 hodin, v zasedací místnosti akciové společnosti Cement Hranice.
Etický kodex novináře čili lhaní politika?
Firemní noviny Hranický Cementář (únor 2001) se v článku redaktorky Naděždy Plesníkové vydali na pole publicistiky. Opravdu obsáhlá reportáž Informace o jednání ing. Špiříka s paní Regecovou je opravdu zajímavým čtením. Je to vlastně reakce na článek z MfDnes - "protože jeho autorka paní Lenka Petrášová hrubým způsobem porušila etický kodex novináře, rozhodli jsme se doplnit připravované vydání Hranického cementáře o informace na toto téma". Tématem je role zprostředkovatele, jíž se předseda představenstva fy Cement Hranice ujal při jednání o vykoupení pozemku paní Regecové. Z článku vyplývá, že pan Špiřík se choval korektně, že i paní Regecová se chovala korektně - nešlo tu o nic jiného než o jeden neúspěšný pokus o dohodu, o němž se veřejnost dozvěděla s velkým zpožděním... Nestálo by to snad ani za řeč, kdyby to jedna novinářka nenafoukla do zkreslujících rozměrů. Celou touto minikauzou jsou tedy vina média (to ostatně pokaždé tvrdí i členové městského zastupitelstva!). Jenže: není to náhodou jinak?
Starosta Novák na zasedání zastupitelstva doslova řekl: "Po schůzce s místními podnikateli se místní podnikatelé dohodli a paní Regecovou navštívil jeden z místních vysoce postavených podnikatelů a měl v kufru pět milionů korun. (smích v sále) To není žádný… to je fakt! Budeme mluvit o konkrétní osobě - byl to pan inženýr Špiřík, který nabídl hotových… nabídl zprostředkování. A opravdu nabízel pět milionů korun. A paní Regecová i tento návrh odmítla."
Kdo na tomto zasedání byl, ten ví, že starosta nechtěl říct komu patřilo oněch pět milionů ( "v této chvíli to není důležité" ) a teprve na několikrát opakovanou otázku a výkřiky ze sálu nakonec prohlásil: "Tento pozemek chtěla vykoupit firma Cement Hranice."
Konspirační aranžmá (známé i z jiných starostových vystoupeních) a neochota odpovídat, vytvořila myslím ve všech zúčastněných pocit, že "tady šlo o něco podivného". Celá věc byla navíc vytažena na světlo jako další důkaz neochoty pí Regecové jednat s městem. Podle reportáže paní Plesníkové se zdá, že o žádné neochotě pí Regecové v téhle souvislosti nemůže být řeč. Své tvrzení o "pěti milionech v kufru" vzal starosta Novák zpět - byla to "metafora", otázkou ale stále zůstává proč se tolik zdráhal uvést konkrétní informace o tomto jednání. Osobně se doslýchám, že za tím vězí ještě "něco jiného"… Dokud radnice nebude solidně informovat, budou se takovéhle "fámy" objevovat pořád.
Čili: článek paní Plesníkové tendenčně opomíjí kontext starostových výroků o misi pana Špiříka a co horšího, snaží se přisoudit vinu autorce článku. Kdo si ale přečte inkriminovaný článek Lenky Petrášové, jistě mi dá za pravdu, že je novinářsky korektní a v mezích možností "objektivní" - jsem tedy zvědav co vlastně znamená věta: "V nejbližších dnech máme v úmyslu. Požádat o stanovisko k uvedené záležitosti šéfredaktora MF Dnes a po jeho obdžení se eventuálně rozhodneme, jaké další kroky podnikneme."
Ještě pro něco mě upoutal Hranický cementář, uveřejňuje totiž nabídku představenstva na setkání zástupců vedení města i opozice u kulatého stolu (sobota 17. března v 9 h v zasedací místnosti Cementu): "Měli jsme možnost přesvědčit se o upřímné snaze některých členů městské rady i zastupitelstva účinně řešit místní problémy (zřejmě jsou mínění především ing. Petr Knobloch a ing. Jiří Haša, kteří jsou zároveň zaměstnanci Cementu i zastupiteli Hranic - pozn. autora). Na druhé straně nesouhlasíme s tím, že každý člen opozice vítá prodlužování sporu o pozemky, aby získal pozitivní politické body snadněji než svojí vlastní aktivní prací." Jestli tohle je vážně míněné pozvání ke kulatému stolu, pak si myslím, že opravu žijeme v Kocourkově Lhotě…
Jiří J. K. Nebeský
http://hranice.tripod.com
Hranický týden 2001, č. 11, 16. března, s. 3 (kráceno)
Jak to ve skutečnosti bylo s pěti miliony v kufru?
(HRANICE - nad) Spor kolem pozemku pod TC Philips trvá. Na posledním zastupitelstvu vyšla mimo jiné najevo informace o pomoci hranických podnikatelů v této kauze, konkrétně ing. Zdeňka Špiříka, předsedy představenstva a.s. Cement Hranice. Tuto zprávu již některá média zveřejnila. Zjišťovali jsme, jak se věci mají.
Zastupitel ing. Petr Knobloch k patové situaci pro majitelku pozemku i radnici na zastupitelstvu 22. února doslova řekl: Na setkání s podnikateli vyšli vstříc městu, nebo chtěli pomoci v jednání i velcí manažeři firem." K tomuto starosta Rudolf Novák dodal: Při schůzce s místními podnikateli se podnikatelé dohodli a paní Regecovou navštívil jeden z vysoce postavených místních podnikatelů. Měl v kufru hotových pět milionů korun. Na dotaz Pavla Krejčiříka - kdo to byl, R. Novák pokračoval: Dobře, budu mluvit o konkrétní osobě. Je to pan ing. Špiřík, který nabídl zprostředkování a opravdu nabízel pět milionů korun. Paní Regecová i tento návrh odmítla. To je jen na doplnění všech těchto návrhů.
O vyjádření jsme požádali ing. Zdeňka Špiříka. Ten nám sdělil, že na schůzce hranických podnikatelů vloni v říjnu padla informace o přerušení jednání v záležitosti výkupu pozemků paní Regecové. Na toto reagoval (pro úplnost ne sám) doporučením uvést jednání znovu do pohybu pomocí zprostředkovatele a byl jiným podnikatelem navržen do této role. Kdo se trochu vyzná v technice projednávání a zprostředkování ví, jak je důležité, aby prostředník byl důvěryhodný a tedy akceptovatelný z pohledu všech zainteresovaných - v našem případě z pohledu vedení města i paní Regecové, řekl ing. Špiřík a dodal: Podmínil jsem proto převzetí této nevděčné role akceptací ze strany přítomných členů rady, což bylo splněno a poskytnutím zálohy ve výši pět milionů korun pro eventualitu úspěšného výsledku jednání. Peníze převzali a přivezli do cementárny spolupracovníci a po několika dnech, kdy se jednání začala vyvíjet jiným směrem, jsme peníze vrátili.
Ing. Špiřík nabídl paní Regecové variantu odkoupení pozemků cementárnou s následným prodejem městu a variantu pouhého zprostředkování kupní smlouvy. Při jednání s paní Regecovou jsme ke konkrétní diskuzi o ceně nedospěli, není tedy pravda, že bych já nabídl a ona odmítla částku pět milionů korun. Výsledkem jednání byl jiný postup - paní Regecová jmenovala svého právního zástupce - pana JUDr. Kšádu, který se stal partnerem právního zástupce města pana JUDr. Michny, řekl ing. Špiřík.
Mise ing. Špiříka tak napomohla uvést jednání znovu do pohybu. Otázka ceny měla být řešena formou znaleckých posudků. I když jsem toto řešení jsem považoval za zdlouhavější, což se bohužel následně prokázalo, je takové rozhodnutí samozřejmě svrchovaným právem majitele pozemku, pokud je v souladu s již uzavřenou smlouvou o smlouvě budoucí, dodal ing. Špiřík. Napomohl jsem ještě k dohodě spočívající v oboustranném zpracování znaleckých posudků a inicioval jsem i vypracování společného prohlášení právních zástupců vůči sdělovacím prostředkům s cílem navodit klidnější atmosféru pro hledání kompromisu. Poté jsem se z tohoto dění stáhl. Jak dále ing. Špiřík dodal, o roli společnosti Cement Hranice byl průběžně informován její nadřízený, který se zájmem sledoval celý vývoj a s politováním přijal informace o dalších komplikacích. To proto, že v západní Evropě je na rozdíl od České republiky běžnější, že firma považuje za svoji povinnost pomáhat překonávat problémy v regionu, ve kterém působí. Svoji aktivitu jsme chápali jako službu majitelce pozemků a městu - tedy jeho obyvatelům, doplnil ing. Špiřík.
Na otázku, jakým přínosem byl vstup ing. Špiříka do sporu mezi Markétou Regecovou a radnicí nám M. Regecová řekla: Pan Špiřík mě navštívil s tím, že je schopen to vyřešit. Řekl mi, ať si řeknu nějakou částku. Přišel i s právničkou. Přesměrovala jsem ho na pana doktora Kšádu a pak jednali spolu.
Právní zástupce M. Regecové JUDr. Petr Kšáda k přínosu ing. Špiříka uvedl: Z podnětu své klientky jsem jednal s panem ing. Špiříkem, který navrhoval, že se kupní smlouvou převedou pozemky z paní Regecové na cementárnu s tím, že tedy otázka kupní ceny nebyla touto smlouvou řešena. Tento návrh přišel faxem, ale už v tu dobu platilo předběžné opatření soudu, které ukládalo paní Regecové, že nesmí pozemky převézt na nikoho jiného než na město Hranice, tudíž řešení touto cestou nebylo možné. Já jsem se sešel s právničkou pana ing. Špiříka a pak přímo s panem ing. Špiříkem. Jednání, která jsme tehdy vedli, se stala jakýmsi impulzem k tomu, že jsem oslovil potom město Hranice s návrhem dohody na smírné vyřízení té věci. Takže z tohoto pohledu si myslím, že přínos pana inženýra Špiříka je jednoznačně pozitivní. Stal se v určitou chvíli jakýmsi článkem, který vyprovokoval další jednání, která dosud trvají a zatím uzavřena nebyla.
O stanovisku jsme požádali také starostu Rudolfa Nováka. Ten odmítl Hranickému týdnu cokoliv k této záležitosti sdělit. MF Dnes (24.2.2001) však zveřejnila: Sám starosta je naopak rád, že podnikatelé nabídli městu pomocnou ruku. "O nic jiného nešlo, než pomoci vyřešit nám patovou situaci," řekl starosta Rudolf Novák. V Hranickém Cementáři (ÚNOR 2001) ke svému výroku starosta uvedl: Přes všechna jednání v časovém rozmezí od června až do října minulého roku dalo město paní Regecové čtyři nabídky. Všechny návrhy odmítla. Podnikatelé, kteří jsou o situaci průběžně informováni, chtěli městu pomoci. Dohodli se, že nejvhodnější osobou, která paní Regecovou navštíví a pokusí se o dohodu, je ing. Špiřík. Pan ing. Špiřík je člověk, kterého si nesmírně vážím, bohužel, ani on neuspěl. A to, že měl v kufru hotových pět milionů korun, bylo pochopitelně myšleno jako metafora, protože takovou částku přece s sebou nenosí nikdo z nás.
Hranický týden 7, 2001, č. 10, 9. března, s. 1-2
MIMOCHODEM
Na rozvoj Hranicka přispěla vloni cementárna více než třemi miliony
 (HRANICE - nad) Pomoc Zdeňka Špiříka, předsedy představenstva a.s. Cement Hranice při vyjednávání o výkupu pozemků pod stavbou firmy Philips nebyla jedinou formou, kterou tato společnost podporuje město Hranice.
Cementárna každoročně přispívá, ať už finančně nebo materiálně na rozvoj školství, sportu, sociálních zařízení, spolků a kultury nejen v Hranicích, ale i v okolních obcích.
Podle Naděždy Plesníkové, tiskové mluvčí Cementu Hranice vydala vloni cementárna na podporu regionu celkem částku 3 300 000 Kč.
Půl milionu věnovala oddílům házené, ASPV, jógy a lyžování TJ Cement Hranice, čímž bylo vytvořeno sportovní zázemí pro více než stovku dětí a mládeže Hranicka.
Vloni darovala cementárna také 3000 kusů propagačních předmětů v celkové ceně 46 360 Kč školským zařízením v Hranicích a okolí. Na vybavení a činnost dostalo čtrnáct Sborů dobrovolných hasičů v regionu přes 50 tisíc korun. Na obnovu Helfštýna uvolnila firma 50 000 Kč. Příspěvkem 5 000 Kč vytvořila zázemí pro činnost hranické organizace svazu diabetiků a stejnou částkou podpořila Jezdecký klub v Miloticích nad Bečvou, Šachový klub postižených dětí v Lipníku nad Bečvou a koncertní činnost v Lázních Teplice nad Bečvou.
Díky finanční pomoci vzniklo například dětské hřiště v Nové ulici.
Částkou 50 000 Kč přispěla cementárna na schodišťovou plošinu v Dětském centru Hranice, v hodnotě 97 600 Kč darovala SPŠ v Hranicích elektronické váhy, hranickému Domovu důchodců zakoupila rotoped a poskytla 6 500 Kč na předláždění chodníků v areálů tohoto zařízení.
Kromě financí vypomohla akciová společnost Cement Hranice i materiálně. Na úpravu dětského hřiště v Černotíně zapůjčila nakladač, na rekonstrukci a vybudování sportovních areálů v Hranicích, Hrabůvce a Stříteži nad Ludinou darovala cement a dvacet jedna organizací dostalo dar do tomboly.
Jak nám sdělila N. Plesníková, výčet není samozřejmě úplný. Podle jejích slov vedení akciové společnosti Cement Hranice každou žádost o pomoc pečlivě zvažuje. Snahou je podporovat ty projekty, které pomohou co největšímu počtu občanů Hranicka, dodala N. Plesníková.
Hranický týden 7, 2001, č. 10, 9. března, s. 2