Respekt Bagrem na soukromníka 30.04.2001
Domov - Autor: Jan Kovalík - Strana: 05
Bagrem na soukromníka
Díky firmě Philips sledujeme útok na vlastnická práva v přímém přenosu
Bagry rovnající zem pro továrnu Philips v Hranicích na Moravě se minulý týden zakously do zřejmě nejdiskutovanějšího hektaru české půdy posledních let. Pruh pozemku patřící Markétě Regecové se městu stále nepodařilo vykoupit a dělníci tak protizákonně obsadili cizí majetek. Stalo se to prakticky v ten samý okamžik, kdy ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš ohlásil převratnou rekodifikaci občanského zákoníku, jehož "nejcennější hodnotou je svobodný člověk a jeho vlastnická práva". Případ Hranice nás ale naopak nutí dívat se v přímém přenosu na jejich pošlapávání -- a to za mohutné podpory premiéra Miloše Zemana.
Hlavně racionálně
"Pan ministr se k tomuto tématu nemůže vyjádřit proto, že jeho vyjádření by bylo zasahování do sporu," vysvětluje Vladimír Voráček z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti, proč jeho šéf dosud k hranickému útoku na soukromé vlastnictví neřekl ani slovo. "Ostatně podle zákona sto šest máte od nás právo na informaci, ale ne na názor," dodává Voráček. Naopak premiéra Zemana strach ze zasahování do sporu nepronásleduje. Po své schůzce se starostou Hranic Rudolfem Novákem (ČSSD) promluvil o sporu města s Markétou Regecovou pěkně od plic. "Chci věřit, že soudy tuto záležitost rozhodnou racionálně, spravedlivě a tak, aby lidé získávali majetek poctivým způsobem, a nikoli vydíráním svých partnerů v tísni," uvedl Zeman. "Přeji si více Philipsů a méně Regecových," dodal o den později do kamer televize Prima. Že k pošlapání vlastnického práva v Hranicích mlčí zdejší pravicová opozice, je známým a široce probíraným evergreenem komentářů denního tisku. Stanovisko se však získává obtížně i od právních celebrit: všichni se k věci staví stejně jako jejich ministr Bureš. "Komentářem k dosud pravomocně neodsouzené věci by se paní předsedkyně dopustila prejudikace," vzkazuje přes sekretářku předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. "Nezlobte se, nemůžu komentovat. Je možné, že případ skončí někdy v budoucnu na mém stole," říká soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl. A naprostý klid zachovává i ochránce občanů proti tlaku mocných -- ombudsman Otakar Motejl. "Je to spor malého s velkým," diktuje do telefonu své stanovisko Motejl. "Jsem přesvědčen, že se ten případ na můj stůl nedostane, že si s ním poradí soudy. Zaplaťpánbůh pro paní Regecovou, že ty mechanismy fungují."
Jakubík bez hranic
Na děkování bohu je ale brzy: zatím mají nad soukromým majetkem navrch úředníci a stavitelé. Jejich vstup na cizí pozemek se opírá o platné stavební povolení. To ovšem bylo vydáno na základě podkladů radnice v Hranicích, tedy hlavního viníka sporu. Radní se přitom ohánějí tzv. smlouvou o smlouvě budoucí, v níž majitelé pozemků pod budoucím centrem Philips -- včetně paní Regecové -- před dvěma roky městu slíbili, že svou půdu prodají. Paní Regecová však později z tohoto nezávazného příslibu ustoupila a okresní soud v Přerově počátkem letošního roku rozhodl, že na svůj krok měla plné právo. Majitelka byla ochotna svou půdu prodat za dvě stě místo nabízeného sta korun za metr čtverečný. To se však nelíbilo starostovi, který sice -- jak později vyšlo najevo -- jiným vlastníkům platil za metr i tři sta, ale požadavek paní Regecové odmítl a zkusil na ni jít hrubým nátlakem. Přizval si na to dokonce náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka, jehož loňskou návštěvu paní Regecové státní zástupce David Pivoda posoudil nedávno jako překročení pravomoci veřejného činitele a ministr vnitra Gross musel slíbit, že svého muže potrestá -- zatím tak ale neučinil. Naposled se komplikace s majitelkou potřebného hektaru pokusil ještě v únoru vyřešit poslanec Pavel Hönig (ČSSD). Ten chtěl stavbu fabriky prohlásit za veřejný zájem a nechat pozemek vyvlastnit. Na poslední chvíli mu v tom zabránili pravicoví poslanci. Nicméně premiéru Zemanovi se nápad s vyvlastňováním zalíbil. "Průmyslové zóny jsou do té míry veřejným zájmem, že bychom měli zvažovat legislativní změny, byť by se již netýkaly hranického případu," uvedl minulý týden Zeman při návštěvě Ostravska. Paní Regecová se v průběhu tohoto "vyjednávání" zatvrzovala, což se projevilo i na ceně: místo původních dvou milionů, které jí město odmítlo, dnes majitelka požaduje sumu dvanáctkrát větší.
Více sdělit nemohu
Co se tedy s největší černou stavbou Evropy bude dít dál? Starosta Hranic Novák nemá na rozhovor čas a jeho zástupce Ježík tvrdí, že se prostě bude dál stavět: město totiž považuje smlouvu o smlouvě budoucí stále za platnou, a to i přes to, že okresní soud rozhodl opačně. "My jsme se odvolali," říká Ježík. Nemělo by se však s kopáním počkat, až o odvolání v květnu rozhodne soud? "Ale proč čekat, když si myslíme, že smlouva je platná?" ptá se Ježík. Jasno má i Philips. "Pro nás je rozhodující platné stavební povolení, které vydal stavební úřad v Hranicích," říká východoevropská mluvčí firmy Mariana Hníková na otázku, jak je možné, že světově známý podnik frapantně porušuje základní podmínku demokracie -- nedotknutelnost soukromého vlastnictví. "Vydali jsme stavební povolení na základě podkladů, které stavebníka opravňovaly zahájit stavbu," doplňuje mozaiku vedoucí stavebního úřadu v Hranicích Ladislav Patočka. "Více sdělit nemohu." Zástupce Regecové Petr Kšáda podal již u Krajského soudu v Ostravě žalobu na zrušení stavebního povolení. Soud proběhne čtrnáctého května.