Na fotografii je stojícím mužem Rudolf Novák (bývalý člen KSČ, dnes ČSSD).
Foto: Jiří Andrýsek, Hranický týden 4, 1998, č. 46, 27. listopadu, s. 1
Dr. Ing. RUDOLF NOVÁK
Rudolf Novák - ekomické aféry - sledujte starostovo chování vůči občanům!
Čtení o Rudolfu Novákovi - sledujte starostovo chování vůči občanům!
Společenským zájmem je komunální politika - R. Novák kandiduje roku 2000 do krajského zastupitelstva... a byl zvolen...
zajímavost 1 - Správce zastřelil šakala
zajímavost 2 - Burgemeester Rudolf Novák geeft Voorburg lesje boomzagen
(AUTORIZOVANÝ) ROZHOVOR SE STAROSTOU RUDOLFEM NOVÁKEM
KOMUNIKACE NA KONCI TISÍCILETÍ
(madam) Toto je rozhovor u kávy s dr. ing. Rudolfem Novákem (*1948), od listopadu 1998 starostou města Hranice, jinak od roku 1990 učitelem na Střední lesnické škole.
KOMUNISTICKÁ MINULOST
Myslím, že se najde dost lidí, kteří Vás jako hranického starostu nemají rádi proto, že se říká že až do roku 1994 jste byl členem KSČM. Vaše politická minulost určitě bude mnohé zajímat.
Já myslím, že ne, mám moře kamarádů v Hranicích, které vůbec nezajímá členem jaké strany jsem byl nebo jsem teď. Byl jsem členem KSČ od roku 1975, ale řekněme, že jsem byl spíš sběratel stranických trestů, protože jsem býval vždycky rebel a říkal jsem věci na rovinu. A mnozí z těch, kteří mně dávali stranické tresty v roce 90 z KSČ vystoupili a z některých se stali členové Občanského fóra, jeden z nich je dnes dokonce v ODS. Já jsem byl ve straně patnáct let - nikoho jsem nezabil, nic špatného jsem neudělal, žil jsem slušně. Mám ten názor, že člověk by neměl odcházet od rozdělané práce, takže jsem po roce 89 cítil jakousi potřebu se angažovat v tom, aby ta strana k něčemu vypadala. Tak jsem se angažoval v Demokratickém fóru komunistů, a skončilo to tak, že na okresní konferenci KSČ někdy v roce 1990 nebo 91 jsem byl málem inzultován některými staršími straníky, takže jsem s tím skončil. Pak jsem byl jako nezávislý kandidát zvolen za ČSSD do městského zastupitelstva a zřejmě na základě toho, co jsem v zastupitelstvu dělal, mi bylo v roce 1997 nabídnuto členství v ČSSD.
Byl to spíš ideový rozchod s KSČ, nebo s lidmi, kteří ji v tehdejší době (místě) reprezentovali?
Já myslím, že všechno je o lidech. Mám trošku kacířský názor v tom, že politikové by neměli žít jenom pro politiku, i politické strany by tu měly být pro lidi. Hlavně pro lidi. Navíc si myslím, že na komunální úrovni by všichni před zasedáním zastupitelstva měli svléknout stranická trička a měli by svou funkci dělat pouze jako veřejnou službu.
Zní to pěkně, že "na stranické příslušnosti nezáleží", ale když politiky osobně neznám, tak se musím ve volbách rozhodovat podle jejich stranické příslušnosti. Můžu se zeptat, koho jste volil v senátních volbách?
V senátních volbách jsem nevolil, protože mám názor, že senát je k ničemu.
A v posledních parlamentních?
Volil jsem Pavla Höniga, protože je můj kamarád. Kandidoval za ČSSD.
POLITICKÁ SOUČASNOST
Myslíte tedy, že v místních podmínkách se nijak neprojevuje případně nemá projevovat stranická příslušnost členů městského zastupitelstva, třeba při hlasování o rozpočtu...
Při hlasování o rozpočtu jde o ekonomiku, to je pragmatické rozhodování, městský úřad je firma. Mohou být ovšem různé názory na to, jaké jsou investiční priority města. Můj názor odjakživa byl ten, že město musí být pro lidi a ne naopak. Nechali jsme si tedy udělat u marketingové firmy studii, která na základě dotazníků přesně odpovídá na otázku: co chtějí občané Hranic.
Já jsem ten dotazník taky vyplňoval, myslím ale že byl špatně udělaný a nemůže přinést relevantní výsledky.
Sociologický průzkum prováděla Marketingová laboratoř Ostrava, znáte lepšího odborníka? Je to firma, kterou v roce 1997 doporučil pan dr. Juračka, který je v těchto věcech fundovaný odborník. A priority rozpočtu tedy budou muset být takové, jaké je chtějí občané - především se bude investovat do výstavby bytů, průmyslové zóny a komunikací. To budou priority města, nebo by měly být, já myslím, že zastupitelé jsou tady od toho, aby plnili vůli občanů města.
Pro mě je zásadní, že pořád mluvíte o plnění vůle občanů města, ale poslední volby daly jasně najevo, že největší voličské podpoře se těší dr. Juračka (1872 hlasů), takže bych čekal, že bude zvolen starostou, místo toho jste se jím stal Vy (1501 hlasů), není v tom rozpor?
Zákon o volbách do městského zastupitelstva je založen na tzv. zastupitelské demokracii, a zvolené zastupitelstvo dalo důvěru mně. Já na tom nevidím nic divného. Můžu říct to, že jsem po funkci starosty nijak netoužil.
Myslíte, že MěÚ pod Vaším vedením je sto udělat něco lépe než ten předchozí?
To není pod mým vedením. Já vám to řeknu tak, když to zjednoduším, tak podle zákona o obcích je tady starosta pouze od toho, aby vyvěšoval prapory a kladl věnce. O všech zásadních věcech rozhoduje rada a zastupitelstvo.
A myslíte, že ta současná rada a zastupitelstvo dokážou město řídit líp než předcházející rada a zastupitelstvo?
Rada je složena z lidí, kteří uvažují pragmaticky. To je dobře, protože není nic horšího než rozhodovat voluntaristicky z politického hlediska. Já se držím celý život toho, že než vyslovím o něčem svůj názor, tak si nejdřív vezmu tužku a spočítám si to.
Třeba: za minulého zastupitelstva se kupovalo auto pro potřeby MěÚ, na zastupitelstvu byla hodinová diskuze o tom, jestli koupit Mazdu, jestli se úředníci potřebují vozit, nebo nepotřebují atd. A teď jsem zjistil, že za první pololetí letošního roku opravy auta Městské policie stály asi 50.000 a budou asi nutné ještě další opravy, takže to letos bude možná 80.000. Tak pro mě je úplně jednoduché ekonomické rozhodování - to auto dát pryč a na leasing si vzít jiné. Leasing bude stát ročně 50-60 tis. a za 4 roky dáme auto vyměníme. Takže to není vůbec politická, ale ekonomická otázka.
OBJEKTIVNÍ TISK
V téhle ekonomické souvislosti mě napadá měsíčník Moravská brána, který začal MěÚ vydávat na začátku letošního roku. Jak ho vidíte ekonomicky?
Ekonomicky je to úplně jednoznačné - nás to nestojí ani korunu. Redaktorem je pan Necid, kterému se tak pouze rozšířila pracovní náplň. Pro nás je to jenom víc starostí, ale finančně nás to nestojí nic, protože nám na to daly hranické firmy.
Čili inzerce?
Ne, ty firmy na to daly příspěvek. Je to přání hranických podnikatelů, aby se někde objektivně informovalo.
To se mi nějak nezdá.
Vy si myslíte že HT vždycky objektivně informoval?
O čem?
O všem. Třeba o Cidemu se v HT kdysi psalo, že chce vytunelovat město atd., myslíte že třeba před volbami HT objektivně informoval o dění v Hranicích a řadě dalších věcí?
Myslím, že poměrně ano. Objektivita je ale hodně subjektivní kategorie.
V té první fázi se uvažovalo o tom, že by si MěÚ zaplatil v HT třeba jednu stránku, kterou by si sám plnil, že by tam vycházely zjm. obecně závazné vyhlášky, ale nenašli jsme s HT společnou řeč. HT se řekněme od listopadu až do jara stavěl do pozice opozičního tisku, spíš hledal na všem to špatné a pozitivního tam bylo velice málo. Třeba: postavil se chodník do Teplic, v HT jsem se dočetl pouze to, že tedy je postavený chodník, ale má hroznou vadu - že v jednom místě se drží voda. Ale už tam nebylo napsáno, že ten chodník něco zpřístupní, zlepší komunikaci atd. Nebo: byla otevřena naučná stezka k Propasti, v HT se dočtu to, že při otevření nebyl žádný zástupce MěÚ, ale např. o tom, že se stezka otevírala, aniž byla dokončena, tam nebylo ani slovo.
Ale že jste tam nebyl, to byla pravda, ne?
Ale proto, že jsem nedostal pozvánku. Nebo např.: byla Miss Hranice, a já jsem se dočetl, že všechno na té akci bylo dobré, ale že starosta města při vyhlašování výsledků zapomněl název jedné školy. Mně se chtělo zeptat slečny, která to psala, jestli někdy stála před dvě stě lidmi a jestli někdy měla trému, protože já jsem ji v tu chvíli měl... To mi nepřipadá fér.
To je podle mě typicky komunistické řešení, založit si vlastní plátek, který nebude "opoziční". Vypadá to, jakoby se hodní úředníci nabídli hodným podnikatelům, že se dají dohromady, aby občané v Hranicích byli konečně objektivně informováni...
To jste úplně někde jinde. To není "komunistické řešení", ale je to otázka trhu.
Ale MěÚ přece nemůže podnikat, není správné, aby podnikal.
Ale proč ne? Vysvětlete mi proč ne? Kdokoli z hranických občanů může začít vydávat noviny, tak proč by to nemohl udělat MěÚ?
Protože nenese žádné riziko. Když si ten občan požádá o grant na vydávání novin, tak ho nedostane, protože už vychází Moravská brána.
O tom rozhoduje zastupitelstvo, takže můžete těžko říct, jestli by ty peníze určitě nedostal. Já ale nevím proč se v Moravské bráně vidí pořád něco zvláštního, vždyť dlouhá řada městských úřadů vydává své noviny. Na konci 2. tisíciletí navíc nemůže komunikace mezi občany a radnicí probíhat jen přes noviny. Už jednáme s Kabelem Plus a chceme, aby byl zřízen informační kanál na Kabelu, je rozjednané, že tady bude televizní převaděč Primy a že tam bude město mít 8 minut denně zpravodajství. Je to pořád o tom, aby se informace dostaly k občanům. A jsme u jádra problému: kdo je povinen informace občanům dodávat?
Nezávislý tisk.
Nezávislý tisk může, ale nemusí. Ale radnice musí.
Proč ale tedy v zájmu rozšíření informovanosti občanů není Moravská brána zdarma zasílána do každé domácnosti?
To je zcela pragmatické a ekonomické řešení - rozvoz novin by stál měsíčně asi 10 000 Kč, takže abychom tyto peníze ušetřili, tak rada rozhodla, že se Moravská brána bude prodávat přes stánky. Když by z prodeje prodejci nic neměli, tak by nebyli zaangažováni na prodeji, Moravskou bránu by dali někde bokem a za dva dny by nám ji vrátili. Takhle se Moravská brána prodává za symbolickou cenu a část z tržby dostane prodejce. To není nic politického, to je kalkulace. Do budoucna se třeba může stát, že Brána se stane přílohou HT, všechno je možné.
Za rozhovor děkuji.
Jiří J. K. Nebeský
Za pozornost stojí i tyto články:
PODVEDENÍ POSLANCI?
NEZÁKONNÝ PŘEVOD DOMU ZA TÉMĚŘ DVA MILIÓNY KORUN
"Městské zastupitelstvo projednalo a schválilo navrácení budovy č. p. 1062, Jurikova ulice 29 v Hranicích a stavebního pozemku p. č. 1154 k. ú. Hranice bezúplatným převodem do majetku střední lesnické školy v Hranicích."
Uvedený text je částí výpisu z usnesení městského zastupitelstva č. 107 z 8. 12. 1993. Ve chvíli, kdy jedenadvacet poslanců hlasovalo pro přijetí tohoto usnesení, ještě nikdo netušil, jaký dopad jejich rozhodnutí bude mít. Vraťme se však do května loňského roku, kdy celá záležitost začala.
V ZÁJMU ŠKOLY
Osmnáctého května loňského roku, ve snaze získat dispoziční právo k šesti bytům v budově těsně sousedící se školou, zasílá ředitel střední lesnické školy ing. Háb starostovi města žádóst o "předání budovy č. p. 1062 zpět do vlastnictví školy." V odůvodnění se píše, že budova byla v roce 1930 postavena z prostředků majitelů lesů a dobrovolných dárců jako administrativní budova a pod tímto označením je vedena i v pozemkové knize, ve vložce 1106. Na základě politických změn pak byla v roce 1961 převedena do majetku státu. Nyní má škola značné problémy se zajišťováním bytů pro nové učitele. Převodem domu by se jí rozšířil bytový fond, se kterým by mohla dle svých potřeb hospodařit.
DLOUHÁ JEDNÁNÍ
Starosta dle zákona věc postupuje k projednáni radě města. Potřebné podklady k jednání radě připravuje odbor správy majetku, který v návrhu na usnesení doporučuje dvě varianty:
b) sepsat nájemní smlouvu s bezplátným užíváním objektu.
ŠKOLA TRUMFUJE
Na zasedání městského zastupitelstva dne 8. prosince 1993 předkládá pracovník lesnické školy a poslanec za KSČM ing. R. Novák k projednáni a schválení materiál nazvaný "Navrácení budovy č. p. 1062, Jurikova 29 a stavebního pozemku p. č. 1154 k. ú. Hranice do majetku SLŠ v Hranicích." Zpracoval: ing. L. Háb a ing. R. Novák. V důvodové zprávě se pak objevují stejné formulace jako v původní žádosti z 18. 5. 1993, pouze politické změny v roce 1961 jsou nyní prezentovány jako politické tlaky. Navíc se zde škola zavazuje, že nebude od města požadovat navrácení pozemku p. č. 160/1 v odhadní ceně 23 miliónů korun, na kterém je vybudováno letní kino a přilehlý areál.
K předloženému materiálu probíhá krátká diskuse a poté je převod schválen - a to i přes protesty některých poslanců, kteří poukazují na to, že toto rozhodnutí odporuje platným zákonům.
NÁJEMNÍCI
Paní N. Prášilová a ing. P. Ťulpík bydlí se svými rodinami v domě č. p. 1062 již od doby, kdy začali pracovat v SLŠ. Poté, co pro osobní neshody s ředitelem ing. Hábem odešli ze školy, jsou vystaveni trvalému, byť neoficiálnímu tlaku školy, směřujícímu k jejich vystěhování. Nutno ještě dodat, že ze školy ze stejných důvodů odešlo více pracovníků, ale tito dva měli tu smůlu, že bydlí v tzv. učitelských bytech.
O celé akci byli oba již od loňského května pravidelně "informováni ze zdrojů blízkých škole, jež si nepřejí být jmenovány", a to způsobem: "budete litovat, že jste odešli ze školy,... vyštveme vás z bytu,... v tom baráku jste skončili,..." atd. Nájemníci však mají platnou nájemní smlouvu s městem a to nemá nejmenší důvod je z bytu dostat, nehledě na to, že by jim muselo sehnat byty nové.
O tom, že byl převod domu zastupitelstvem schválen, se nájemníci dověděli vlastně náhodou při jednáni na městském úřadě v úplně jiné záležitosti.
ŽÁDOST O REVIZI
Nájemníci ihned kontaktují starostu a sdělují mu, že převod je protiprávní a materiály, podle nichž zastupitelstvo o převodu rozhodlo, byly neúplné a zavádějící. Starosta je vyslechl a poradil, jak mají v celé záležitosti postupovat dále.
Dne 11, ledna 1994 odesílají paní N. Prášilová a ing. P. Ťulpík jménem nájemníků dopis městskému zastupitelstvu se žádostí o opětovné projednání převodu nemovitosti. Poukazují na to, že celá záležitost byla podána pouze z hlediska zástupců školy a že materiály, podle nichž zastupitelstvo 8. 12. o převodu rozhodlo, byly neúplné a zkreslené ve prospěch školy, navíc některé formulace v nich nedávají smysl. Jako příloha dopisu jsou předloženy dokumenty, jež dokazují, že dům č. p. 1062 a pozemek, na němž byl postaven, škole nepatří a nikdy nepatřil!!!
Dopis se stejnou žádostí, důkladným rozborem celého případu a s poukazem na porušení zákona, pak 16. ledna zasílá městské radě poslanec L. Fojtík. Rada nechává celý případ prošetřit odborem správy majetku a doporučuje zastupitelstvu zrušit jeho usnesení z 8. prosince 1993, což se také na zasedání 26. ledna stalo. Tím snad už definitivně uzavírá celou aféru. Škoda jen, že svůj postup nepřišli poslancům a nájemníkům vysvětlit pánové Háb a Novák, kteří se pro pracovní zaneprázdnění z účasti na jednání omluvili.
TO BYL JEN OMYL
A proč o celém případu vůbec píšeme? V jeho průběhu totiž došlo k několika záhadným "chybám, opomenutím a omylům", a to jak ze strany navrhovatele, tj. lesnické školy, tak i ze strany odpovědných pracovníků městského úřadu. Například:
Už ve své první žádosti se ing. Háb mylně domnívá, že dům č. p. 1062 byl majetkem školy. Kupodivu na tento "omyl" nepřišel nikdo z pracovníků odboru správy majetku, který pro městskou radu a zastupitelstvo vypracovával podklady k jednání. Pracovník, který tyto materiály zpracovával, se ani neobtěžoval ověřit si "dokumenty" předložené ing. Hábem, a v materiálech předložených městské radě navrhl "vyhovět žádosti SLŠ a bezplatně převést dům do jejich vlastnictví", nebo "předat dům do bezplatného pronájmu s dispozičním právem k užívání bytů". Přitom první varianta je sama o sobě v rozporu s občanským zákoníkem, protože v něm bezúplatný převod vlastnického práva není vůbec zakotven. Navíc školou předložený dokument, o nějž se celá žádost opírá, asi ani nikdo pořádně neprostudoval, protože jinak by zjistil, že se jedná o "Administrativní dohodu o převodu správy majetku" mezi tehdy dvěma státními organizacemi (datováno 20. 12. 1960) a to Okresním národním výborem v Přerově jako nadřízeným orgánem SLŠ a Městským národním výborem v Hranicích. To znamená, že šlo o převod správy majetku ze státu na stát, což samo o sobě nezakládá nárok na jakékoliv navracení majetku.
NEZNALOST, NEBO PODVOD?
Dne 8. prosince 1993 předkládá ing. Novák zastupitelstvu doklady, jež "nezvratně dokazují, že budova dříve patřila lesnické škole". Jedná se o knihovní vložku č.1106 z pozemkové knihy, list A, kde je však v souvislosti s budovou uvedeno pouze to, že "se upravují hranice parcely č. 1889 na jejíž části vzniká stavební parcela č. 1151, na níž je postavena administrativní budova vyšší státní lesnické školy č. p. 1062". O tom, že by pozemek nebo dům měly být majetkem školy zde zmínka vůbec není. Chybí tu však pokračování vložky č. 1106 A - stránka 382. Podle ní a dalších souvisejících materiálů musí být i laikovi zřejmé, že pozemek i s budovou nikdy lesnické škole nepatřil. Tajemstvím zatím zůstává, jestli zpracovatelé předkládaného materiálu ing. Háb a ing. Novák opravdu nevěděli, že tyto dokumenty jsou neúplné a tím pádem zavádějící, nebo neúplné podklady předložili záměrně a kalkulovali s tím, že se v nich poslanci nebudou "šťourat"? V případě, že šlo opravdu o neznalost, jak oba nyní shodně tvrdí, se naskýtá otázka, jak tito odbornici mohou vůbec působit ve svých funkcích. No a pokud byly neúplné materiály předloženy poslancům záměrně, což lze dnes bohužel těžko dokázat, mohlo by se jednat o spáchání trestného činu podvodu.
NEZNALÍ POSLANCI
Další chyby se pak nakonec dopustili i samotní poslanci, a to tím, že převod nemovitosti schválili. Jedenadvaceti nich tak i přes upozorněni kolegů porušilo nejen Zásady hospodaření s majetkem města, které si 10. 3. 1993 sami schválili, ale také § 36, písmeno a) Zákona o obcích, který stanoví jako podmínku platnosti převodu nemovitosti zveřejnění záměru na převod a to na dobu 30 dní. V tomto případě záměr zveřejněn vůbec nebyl. Někteří poslanci tak projevili hrubou neznalost základní právní normy vztahující se k hospodaření s obecním majetkem. Proto se ptám, jak mohli tito pánové a dámy zodpovědně zastupovat své voliče, když za více než tři roky ve funkci poslance neznají ani tuto základní právní normu? Udivuje mne také fakt, že poslanci, ve věci převodů nebo prodeje majetku města jindy tak ostražití, tentokrát ani na okamžik nezapochybovali o hodnověrnosti předložených materiálů. Není to tím, že ing. Novák prý měl obcházet jednotlivé poslance a přesvědčovat je, že má nezvratné důkazy o tom, že dům škole patřil a že mají převod schválit? Na moji přímou otázku však pravdivost těchto "informací" všichni dotazovaní poslanci včetně ing. Nováka popřeli. Co dodat závěrem? Při pátrání po podrobnostech celého případu se opět projevila tradiční česká vlastnost - nikdo nic nevěděl, nebo už si nic nepamatoval a ten, kdo přece jen něco věděl, to zase odmítal potvrdit. Nemohl, nebo nechtěl? Kdo ví...
(Vysvětlivka: poslanec = člen městského zastupitelstva.)
Ivo Koryčánek
P.S. Dověděli jsme se, že celý případ přece jen neupadne v zapomnění. Jeden ze členů městského zastupitelstva dal totiž Státnímu zastupitelství (bývalá prokuratura) v Přerově podnět k přešetření zákonnosti postupu městského zastupitelstva, předkladatele a zpracovatele předložených materiálů. AŤ UŽ TO BYL OMYL NEBO PODVOD, STAL SE Z TOHO MORÁLNÍ ZÁVAZEK
Renata Kosková
Nájemníci domu č. 1062 (s výjimkou jednoho, čili pět z šesti) v Jurikově ulici projevili zájem koupit dům, v němž bydlí. Protože majitelem domu je město, obrátili se na městskou radu se žádostí, aby vyhlásila záměr na prodej. Až potud je postup zcela v souladu s tím, co město uvedlo v život svými Zásadami pro převod bytového fondu z majetku města. Rada však žádost nájemníků zamítla, aniž jim zdůvodnila, proč. Odvolali se a další schůze rady, předposlední v tomto volebním období, jejich odvolání znovu zamítla. Může být, řeknete, majitel má právo rozhodnout, jestli svůj majetek chce prodat nebo ne. Dům č. 1062 však má svou novodobou historii, která s tímto rozhodnutím úzce souvisí. Městská rada se jej totiž zdráhá prodat patrně proto, že zde existuje jakýsi slib či rukoudání z doby hlubokého komunismu, že dům "morálně" přísluší lesnické škole, respektive jejím zaměstnancům.
Tento tzv. morální závazek však stojí na vodě, neboť dům ani pozemek, na němž stojí, lesnické škole nikdy nepatřily. Připomeňme si události, které to jednoznačně prokázaly. V roce 1993 požádala Střední lesnická škola ústy svého ředitele ing. L. Hába a zaměstnance (a zároveň člena zastupitelstva) ing. R. Nováka městské zastupitelstvo o "navrácení budovy č. p. 1062 Jurikova 29 a stavebního pozemku p. č. 1154 k. ú. Hranice. Materiál zpracovali oba pánové a mimo jiné se v něm pravilo, že budova byla v roce 1930 postavena z prostředků majitelů lesů a dobrovolných dárců a v roce 1961 byla převedena do majetku státu. O její navrácení usiluje škola proto, aby získala dispoziční právo k šesti bytům pro své zaměstnance.
Žádost vzbudila značný rozruch, a to hned z několika důvodů - 1. někteří členové zastupitelstva ji (a dost předvídavě) pokládali za neoprávněnou, 2. poté, co byla žádost schválena, označili tito poslanci rozhodnutí za odporující platným zákonům - v občanském zákoníku není bezúplatný převod vlastnického práva vůbec zakotven, 3. to, že byla správa budovy v roce 1960 převedena státu, byl převod ze státu (nadřízeným orgánem SLŠ byl tehdejší ONV) na stát (MNV v Hranicích), z čehož jistě nevzniká jakýkoli nárok na vrácení majetku.
To všechno jsou ovšem skutečnosti, které vyplavaly na povrch až v průběhu dalších týdnů po zasedání zastupitelstva, neboť do hry vstoupili nájemníci z onoho domu, kteří už v lesnické škole nepracovali a cítili se ohroženi. Nájemníci předložili konkrétní fakta, jimiž prokázali, že materiál zpracovaný ing. Hábem a ing. Novákem byl neúplný a zkreslený ve prospěch školy. Žádali proto o nové projednání celé věci. Stejnou žádost předložil městské radě také člen zastupitelstva L. Fojtík, takže další zastupitelstvo projednalo případ znovu a původní rozhodnutí zrušilo. Tohoto zasedání ovšem nebyl přítomen ing. Novák, aby vysvětlil, zda k chybě ve zpracování materiálu došlo úmyslně nebo náhodou. Jeho vinu či nevinu později zkoumalo státní zastupitelství (na podnět zastupitele L. Fojtíka) a dospělo k závěru, že úmysl nelze prokázat. Aféra se poměrně výrazným písmem zapsala do dějin minulého zastupitelstva. Mnozí z bývalých členů zastupitelstva si na ni ještě pamatují (ing. Novák zcela určitě), ale zatímco některým z nich se při vzpomínce na celou záležitost vybaví slovo podvod, jiným utkvěl v podvědomí termín morální závazek. Takže současná sestava rady rozhodla, že dům nenabídne k prodeji právě z těchto pochybných důvodů. Nájemníkům, kteří opravdu stojí o koupi domu, zbývá jediné - znovu podat odvolání proti tomuto rozhodnutí a věřit, že noví radní budou mít na věc jiný názor. Pokud ne, mohou nájemníci čtyři roky počkat a zkusit znovu podat odvolání a doufat, že noví radní budou mít na věc jiný názor. Pokud ne...
Tato stránka je součástí zpravodaje občanské iniciativy Příjemný úder, kde se o činnosti R. Nováka dozvíte mnoho dalšího.